Satyricon - Nemesis Divina
Tracklist
- 01. The Dawn of a New Age (7:27)
- 02. Forhekset (4:32)
- 03. Mother North (6:25)
- 04. Du Som Hater Gud (4:22)
- 05. Immortality Passion (8:23)
- 06. Nemesis Divina (6:55)
- 07. Transcendental Requiem of Slaves (4:44)
Průměr hodnocení
82.94 %
Poslední hodnocení
80 %
90 %
90 %
90 %
90 %
80 %
80 %
80 %
60 %
90 %
řadové album
1996
další alba
69.33%
51.67%
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
17.02.2012 - 18:25 | DarthArt
Jestliže bude někdo neznalý severského black metalu hledat jednu desku, kterou si chce rozšířit obzory a poznat, co kvalitního se v té Skandinávii vlastně hraje, pak je Nemesis Divina snad nejlepší nabídkou. Old school feeling, klasické postupy s nihilistickým soundem a přitom plné brnění excelentních hudebních nápadů (ze všech doporučím minimálně dokonalý monument "The Dawn Of The New Age" a stylotvornou nedostižnou hymnu "Mother North"), na poměry tehdejší scény a doby brilantní zvuk a celkové profesionální provedení (kdy člověk cítí, že satanáši neseděli ve studiu s vyplazeným jazykem, aby jim neujely prsty ze strun, ale naopak že desku vystřelili pěkně od boku) dělá z Nemesis Diviny snad nejlepší nahrávku z klasického norského blackového období. Dalším významným pozitivem je fakt, že následující počin Satyriconu neobsahoval materiál typu "Nemesis Divina II", naopak kapela úplně přehodila výhybku a vyrobila další zásadní desku, plnou špinavého black metalu kombinovaného s nejchladnějším industriálem - o tom ale jinde. Ač neortodoxní objevovatelé severského blacku sahají spíš po Dimmu Borgir nebo podobných partách, já doporučuji Satyricon, protože svého času opravdu ostatním kolegům docela nakopali zadnici a mimo jiné byli schopni jako možná jediní udělat black metalový klip, který nevzbuzuje pouze záchvaty smíchu, ale naopak dostane (až na malé výjimky) sledujícího do mrazivého světa, který prezentuje ve svojí hudbě. Celkově tedy naprostý briliant, nepoužiju ale zprofanované slovo "kult" ... "klasika" bude lepší :)