60 %
Dolls in the Factory - We
Vzhledem k tak dlouhé proluce mezi čtrnáct let starou prvotinou a novinkou by se asi slušelo nahrát více než jen sedm písní na ploše...
80 %
Harlej - Best of 30 let (Part 2)
Harleji zpíval Vláďa Šafránek.
Dvojka mapuje období se zpěvákem Tomášem Hrbáčkem. Jde o časově delší období, logicky tedy i...
80 %
Marina - Princess of Power
Marina (dříve Marina and the Diamonds) ze scény nikdy úplně neztratila, její šestá studiovka "Princess of Power" působí jako něco víc...
60 %
Miley Cyrus - Something Beautiful
Miley Cyrus se nikdy nebála změn. Od country kořenů přes divoké elektro v éře "Bangerz" až po osmdesátkovou syrovost "Plastic Hearts" -...
70 %
Saca - Part of the Rich Oakestra
Album "Part of the Rich Oakestra" bylo nahráno netradičně naživo v ostravském klubu Brno. Díky tomu má koherentní atmosféru, působí...
12.11.2020 - 15:38 | Meca76
Moderná klasika, Satyriconova Nemesis Divina bola a opäť je neoddeliteľnou súčasťou porozumenia toho, ako sa black metal stal takým populárnym žánrom. S brutálnymi riffmi, ktoré sa tiahnu cez veky, sprevádzané inšpiratívnymi textami, je obloha opäť zapálená ohňom týchto udatných severanov.
17.02.2012 - 18:25 | DarthArt
Jestliže bude někdo neznalý severského black metalu hledat jednu desku, kterou si chce rozšířit obzory a poznat, co kvalitního se v té Skandinávii vlastně hraje, pak je Nemesis Divina snad nejlepší nabídkou. Old school feeling, klasické postupy s nihilistickým soundem a přitom plné brnění excelentních hudebních nápadů (ze všech doporučím minimálně dokonalý monument "The Dawn Of The New Age" a stylotvornou nedostižnou hymnu "Mother North"), na poměry tehdejší scény a doby brilantní zvuk a celkové profesionální provedení (kdy člověk cítí, že satanáši neseděli ve studiu s vyplazeným jazykem, aby jim neujely prsty ze strun, ale naopak že desku vystřelili pěkně od boku) dělá z Nemesis Diviny snad nejlepší nahrávku z klasického norského blackového období. Dalším významným pozitivem je fakt, že následující počin Satyriconu neobsahoval materiál typu "Nemesis Divina II", naopak kapela úplně přehodila výhybku a vyrobila další zásadní desku, plnou špinavého black metalu kombinovaného s nejchladnějším industriálem - o tom ale jinde. Ač neortodoxní objevovatelé severského blacku sahají spíš po Dimmu Borgir nebo podobných partách, já doporučuji Satyricon, protože svého času opravdu ostatním kolegům docela nakopali zadnici a mimo jiné byli schopni jako možná jediní udělat black metalový klip, který nevzbuzuje pouze záchvaty smíchu, ale naopak dostane (až na malé výjimky) sledujícího do mrazivého světa, který prezentuje ve svojí hudbě. Celkově tedy naprostý briliant, nepoužiju ale zprofanované slovo "kult" ... "klasika" bude lepší :)