Vök - Vök

Glass Animals. "No Coffee at the Funeral" zní jen o něco málo energičtěji, přesto je na této písni znatelná jakási melancholie. Ta ale k téhle islandské dream-popové skvadře zkrátka už patří.

"Lose Control" je pokračováním osobního příběhu Margrét, který začala vyprávět na singlech "Headlights", "Illuminating", "Miss Confidence" a "Lose Control". Sama frontmanka Vök se přiznala, že aktuální kapitola je fantazírováním o její přítelkyni. Skupina v tomto songu metaforicky objímá všechny lesby, zároveň ale doufá, že se bude líbit všem queer bytostem.

Nová deska začala možná trochu pochmurně, to se ale zlomí u šesté položky "Headlights". Ta je jakousi letní hymnou sršící optimismem a láskou. Skoro jako by islandské vichřice ustaly a na nekonečných pláních rozkvetly dryádky. Tato národní květina je symbolem naděje, síly a odhodlanosti. Přesně jako následující "Skin". Že by snad skrytý význam?

"Illuminating" je zase o něco klidnější. Další song o lásce, ale ejhle - že vám něco připomíná? Že by inspirace u Hurts? Ne že by to něčemu vadilo, protože i tenhle kousek patří mezi ty, které prostě musíte slyšet několikrát.

Následují vzpomínky na jaro 2021. Přesně tehdy se objevila "Lost in the Weekend" se zcela novým vizuálem a logem. Už tehdy bylo jasné, že islandská trojice plánuje přijít s něčím překvapivým. Přesto zde jsou zachovány syntezátory, které skvěle fungují s kytarovými riffy. Ty jsou upozaděny a působí zcela nenásilně. "Running Wild" je jakési závěrečné tajuplné objetí Margrétiných vokálů plných upřímnosti a emocí, které v člověku vzbudí nutkání si prozpěvovat: "We should be running wild, be running wild..."

Když album dohraje, je zcela pochopitelné, proč nese název "Vök". Je totiž svoje a na nic si nehraje. Znovu se potvrdilo, že Island plodí jedny z nejpozoruhodnějších umělců. Nesou v sobě pokoru, kterou se nebojí přenést do své tvorby. ]]>