Zuzana Navarová - Barvy všecky

Název je více než přiléhavý. Opravdu, co se týče žánrových inspirací, rozevírá tady Zuzana Navarová a skupina Koa barevný vějíř do nebývalé šířky. Samba, bossanova a jiné latinskoamerické ozvěny nepřekvapí, s těmi je Navarová spjatá už od dob Nerezu, romská melodika i texty se daly rovněž očekávat když Mário Bihári (zvuk jeho akordeonu je pro album velmi příznačný) částečně vyplnil autorské i interpretační místo po Ivánu Gutiérrezovi. K nim se přidává orient vzdálený (Gautama), i bližší (Dnes nefouká vítr, miláčku) nebo portugalské fado (A Deus). Někdy je těžké něco konkrétního pojmenovat, ale nějaká ta exotická příchuť je vždycky přítomná.

Nejlepší na tom ale je, že Navarová si všechny ty hudební barvy lehce a přirozeně přizpůsobuje svému naturelu, vlastně je s pomocí hravých textů tak nějak počešťuje aniž by je připravila o původní svěžest a šarm. Kapela nehraje sambu nebo arabský pop, ale vždycky něco svého, osobitého, pouze s tou cizokrajnou příchutí, která ale není výsledkem nějakého povrchního okouzlení nýbrž hlubší znalosti věci. Na nějakou stylovou čistotu se zkrátka vůbec nekouká a jenom díky tomu drží album pohromadě, má jednotný ksicht, dýchá volně a bez křečí.

Podobně vynalézavě a bez zábran se tu pracuje s texty. Roztomilé slovní hříčky a nečekané vsuvky (Jacques Cousteau v lehkonohé rýmovačce V buši nebo Jarkovy nohavice v písni o břišních tanečnicích hodně pobaví) si nepřekáží s melancholičtějšími polohami (Lišaji), vůni dálek evokuje vedle hudby samotné i spousta slovních odkazů (Taši delé) nebo rovnou části textů v romštině, arabštině nebo portugalštině. Lepší než to rozebírat je ale poslouchat a nechat se unášet. Talenty všech zúčastněných se na CD Barvy všecky protnuly v tom správném bodě a vzniklo nejdotaženější a nejkrásnější album v diskografii Zuzany Navarové.

další recenze autora najdete na jeho webu music-koment.webgarden.cz