V Amanita Design mají, zdá se, čuch na zdárné autory hudebních doprovodů ke svým hrám. Po Tomášovi Dvořákovi (Floex) si vybrali dvojici On a Ona (Jan a Bára Kratochvílovi). Ti figurují pod značkou Dva a soundtrack k "Botanicule" bude v jejich pomalu a jistě bobtnající diskografii vlastnit pořadové číslo tři. Na tomto zvukovém experimentu ani o píď neustupují ze svých zavedených tradic a kombinují svět kontrastů akustiky a elektroniky.
Hlavní dění "Botaniculy" se odehrává kdesi na rozkvetlé louce plné kvítí a rozličných tvorečků. Při prvotním poslechu může někoho napadnout i určitá spojitost s francouzským filmem "Microcosmos". Ten přibližuje flóru a faunu blízko zemského povrchu, na zelenajících se plochách mýtin nebo těsně nad vodní hladinou rybníků a říček. Skladatel Bruno Coulais mu vytvořil symfonické básně s přesahem k náznakům minimalismu. Jeho krátké instrumentální opusy rozvíjely atmosféry nasnímaných obrázků a odehraných mikropříběhů. On a Ona k linii této pestrobarevné adventury přistupují mnohem rozmáchleji a vyžívají se v samplingu zvuků a popěvků ve smyšleném (vlastním) jazyku. Nechybějí dramatické předěly, jazzové chvění noční oblohy ("Nocni Jazz") nebo rozverné něco jako popové zpívánky pro ty nejmenší posluchače.
I když svůj prostor zde mají elektronicky probublávající smyčky, včetně krátkých ambientních rovin, nepřehlédnete, že oba dva mají blíže k akustice (dechy, kytary, klavír a nemalý počet... číst dále
V Amanita Design mají, zdá se, čuch na zdárné autory hudebních doprovodů ke svým hrám. Po Tomášovi Dvořákovi (Floex) si vybrali dvojici On a Ona (Jan a Bára Kratochvílovi). Ti figurují pod značkou Dva a soundtrack k "Botanicule" bude v jejich pomalu a jistě bobtnající diskografii vlastnit pořadové číslo tři. Na tomto zvukovém experimentu ani o píď neustupují ze svých zavedených tradic a kombinují svět kontrastů akustiky a elektroniky.
Hlavní dění "Botaniculy" se odehrává kdesi na rozkvetlé louce plné kvítí a rozličných tvorečků. Při prvotním poslechu může někoho napadnout i určitá spojitost s francouzským filmem "Microcosmos". Ten přibližuje flóru a faunu blízko zemského povrchu, na zelenajících se plochách mýtin nebo těsně nad vodní hladinou rybníků a říček. Skladatel Bruno Coulais mu vytvořil symfonické básně s přesahem k náznakům minimalismu. Jeho krátké instrumentální opusy rozvíjely atmosféry nasnímaných obrázků a odehraných mikropříběhů. On a Ona k linii této pestrobarevné adventury přistupují mnohem rozmáchleji a vyžívají se v samplingu zvuků a popěvků ve smyšleném (vlastním) jazyku. Nechybějí dramatické předěly, jazzové chvění noční oblohy ("Nocni Jazz") nebo rozverné něco jako popové zpívánky pro ty nejmenší posluchače.
I když svůj prostor zde mají elektronicky probublávající smyčky, včetně krátkých ambientních rovin, nepřehlédnete, že oba dva mají blíže k akustice (dechy, kytary, klavír a nemalý počet nástrojů/nenástrojů). K tomu si připočtěte i určitý smysl pro humor: nad vysamplovaným emocionálním pokřikem "Juchu" (proplétá se celým albem) se častokrát pousmějete, smyšlený Rákosníčkův rybníček ožije v "A Major For 12 Frogs" a při "Im The Pacman" si vybavíte zvukové doprovody stařičkých her z věku počítačů Atari, Commodore nebo Sinclair ZX Spectrum. Naopak "Lala" v sobě nese francouzskou lehkost, strašidelná "I Was Born As Frankenstein" nebo něčím jako trip hopem poškádlená "Level 3" mají taktéž něco do sebe a tak dále. "Botanicula" je svým způsobem magický a pohádkový svět v jednom. Jeho hudební rozmary pokukují po žánrových přesazích, které však o sebe neklopýtají.
Vlastníci vinylového vydání (v tyrkysovém, jantarovém a klasickém černém provedení) se dočkají kromě hudby i tří vložených grafických listů z rukou Járy Plachého. Krom toho si mohou celé album stáhnout ve formátu mp3 a flac. Digitální podoba má drobet odlišné pořadí skladeb a k dobru dostanete hned čtyři bonusy (dalších téměř devět minut muziky), v podobě kompozic "Evil Live", "Submarine", "Plavaci Hlavolam" a "Star Wars". Audiofilové se však budou radovat z výtečného masteru Ondřeje Ježka, který je velmi citlivě udělán do posledního detailu.
Dva svůj mikrokosmos na "Botanicule" zdárně dostali do dalších rovin. Požitky umocnili na druhou svým hmatatelně znovu a znovu prožitým dětstvím, jejich hrátky s jednotlivými melodickými elementy a vokálními vsuvkami do sebe zapadají jako ten nejkrásnější kaleidoskop. Samotná hudba k "Botanicule" drží pohromadě a slévá se v jeden celek, při jehož poslechu se necháte strhnout tempem hry a rozmanitostí oné muzikálnosti, přesto zůstává drobet schována ve stínu "Machinária".
65.00%
75.00%
72.19%
Komentáře