Muzikanti ze skupiny Animé to nemají lehké - Jiřímu Kučerovskému nezbývá moc času na vlastní hudební tvorbu, protože je plně zaměstnán po boku Tomáše Kluse. Když se k tomu ještě přidá bubeník Zbyněk Raušer, působící zase v Portless, je pro kapelu náročné najít si čas i energii dát hlavy dohromady, vymyslet originální songy, nacvičit je a posléze i vydat desku. A tak nahráli za šestnáct let existence pouze čtyři alba. Nyní, po šesti letech, se ale znovu poštěstilo a Animé přicházejí s novinkou "Dead Trams". A ta je snad tím nejlepším, co nám zatím nabídli.
Jak už název napovídá, písně se točí převážně okolo tramvají - ať těch mrtvých či živých - a kolem dříve známých míst a zákoutí Brna. Již z první skladby, podle které je celé album pojmenované, je zřejmé, že ono mrtvo není přítomno jen v názvu. Zprvu "Dead Trams" se jen sem tam ozve nějaký ten tón kytary následovaný delším obdobím ticha a vy přemýšlíte, co z toho vlastně vyleze. Asi po minutě (píseň trvá minut sedm, takže se nemusíte bát, že by vám snad ta minuta ticha nějak zvlášť uškodila) se ale skladba rozjede a začne gradovat. Zde právě přichází onen až hororový či psycho nádech. Ostatně temná atmosféra prosakuje skrz většinu písní. K tomu dopomáhají hlavně zkreslený zvuk elektrické kytary a složité rockové riffy. Paradoxem ovšem je, že úplně nejlépe vyznívají skladby, které se hororovým motivům vyhýbají.
V následující "Red Sun" tempo trochu... číst dále
Muzikanti ze skupiny Animé to nemají lehké - Jiřímu Kučerovskému nezbývá moc času na vlastní hudební tvorbu, protože je plně zaměstnán po boku Tomáše Kluse. Když se k tomu ještě přidá bubeník Zbyněk Raušer, působící zase v Portless, je pro kapelu náročné najít si čas i energii dát hlavy dohromady, vymyslet originální songy, nacvičit je a posléze i vydat desku. A tak nahráli za šestnáct let existence pouze čtyři alba. Nyní, po šesti letech, se ale znovu poštěstilo a Animé přicházejí s novinkou "Dead Trams". A ta je snad tím nejlepším, co nám zatím nabídli.
Jak už název napovídá, písně se točí převážně okolo tramvají - ať těch mrtvých či živých - a kolem dříve známých míst a zákoutí Brna. Již z první skladby, podle které je celé album pojmenované, je zřejmé, že ono mrtvo není přítomno jen v názvu. Zprvu "Dead Trams" se jen sem tam ozve nějaký ten tón kytary následovaný delším obdobím ticha a vy přemýšlíte, co z toho vlastně vyleze. Asi po minutě (píseň trvá minut sedm, takže se nemusíte bát, že by vám snad ta minuta ticha nějak zvlášť uškodila) se ale skladba rozjede a začne gradovat. Zde právě přichází onen až hororový či psycho nádech. Ostatně temná atmosféra prosakuje skrz většinu písní. K tomu dopomáhají hlavně zkreslený zvuk elektrické kytary a složité rockové riffy. Paradoxem ovšem je, že úplně nejlépe vyznívají skladby, které se hororovým motivům vyhýbají.
V následující "Red Sun" tempo trochu zvolní, zatímco ve vynikající "Train" zaslechnete známý zvuk tramvaje a hned nato vás chytne úžasná country/western melodie a ta už nepustí. Škoda jen že píseň neobsahuje žádný výrazný refrén či bridge, který by jinak stále stejnou melodii obohatil o něco nového, svěžího, a dílo tak vynesl na ještě vyšší úroveň. Z konceptu desky silně vyčnívá skladba "Chemicals" - Animé tady sází na jednoduchost, což je příjemným osvěžením ve změti složitě se proplétajících riffů, kterých najdeme na albu plno. A to je jedině dobře, vyniká tak výjimečnost skladby, která neobsahuje ani žádný složitý text a její náladu podtrhuje uklidňující zvuk čisté kytary. Jemný hlas Kučerovského je pak přesně tím, co "Chemicals" potřebuje.
Je tedy jasné, že Animé ani po dlouhých šesti letech nijak nezrezivěli a stále si drží postavení svébytné kapely hrající chytře postavené písničky. Nic na tom nezměnilo ani působení jednotlivých členů po boku mainstreamu blízkým interpretů.
Komentáře