Astronautalis - This Is Our Science

Není hudebního stylu, který by umělce a posluchače zatěžoval tolika hudebními a vizuálními klišé, jako je tomu u hip hopu. Naštěstí existují tací, kteří jej umějí přetavit v nadhled, nadsázku a především kvalitní muziku. Astrovi se to povedlo už počtvrté. A nejlépe!

Andy Bothwell je v Čechách dobře znám. Absolvoval zde již několik koncertů se solidní návštěvností. Jak sám říká, rád se sem kvůli tomu vrací. Jeho indie rapové písničky (nic jeho tvorbu nevystihuje líp) by určitě našly živnou půdu i na jiných místech planety. Nicméně, žádnou celosvětovou superstar není. I když má rád gangsta rap, jako gangster nežije, nevypadá a nerapuje. Ví, že se nikdy nebude moct pyšnit čtyřiadvaceti karátovým řetězem tlustým jako stehno Beyoncé. Klácení r’n’b čičin na kapotě vypulírovanýho lowridera taky přenechá jiným. Raději si zajde do knihovny, přečte báseň. Nepostává s gramy koksu v kapse a s lahví Hennessy v papírovým pytlíku na rohu své ulice.

Spíš než hudebník působí Astro naživo jako divadelní performer. To by nemělo nikoho překvapit po informaci, že studoval divadelní režii. Kus svého performantství se mu daří soustřeďovat do svých studiových nahrávek. Proto máte při jejich poslechu pocit, že vidíte Andyho stát před sebou, pitvořit se, koulet očima, šermovat rukama a prožívat každé slovo, každý úder beatu. Je to žoviální a výřečný týpek. U nás by se možná řeklo lidový vypravěč. Nevím, jestli je fér ho srovnávat se zbytkem americké rapové produkce. Asi těžko. Na černý vystajlovaný kluky jeho muzika necílí. Astrova flow není dokonalá a pochybuju o tom, že ho to budí ze spaní. Texty nejsou jedna primitvní líbivá fráze za druhou. V rozhovoru pro Full Moon mě zaujalo jeho prohlášení o sociálních sítích. Odsoudil myspace a facebook, pochvalně se zmínil o twitteru. Místo sledování zbytečných statusů hudebních celebrit je follower vědců, spisovatelů a jiných seriozních postav. Je lepší při ranním kafi číst několik vět od kultivovaných hlav, než pseudointelektuální plky řadových bloggerů. Možná mu právě tahle činnost vnukla myšlenku nahrát album částečně o vědě a částečně promakat výpovědní hodnotu.

Výsledek? Nové album je výborné! Ono aby ne, když máte k dispozici muzikanty, kteří mají ve zvyku nahrávat s The National, Midlake nebo St. Vincent a pokud vám to navíc celé produkuje John Congleton z The Paper Chase, máme vymalováno i v kalhotách. Samotné nahrání This Is Our Science zabralo pouhých deset dní a přesně deset skvělých pecek nabízí. Dynamická The River The Woods byla ideální volba pro otvírák. Singlová Dmitri Mendeleev dýchá na záda koncertnímu lomcováku Trouble Hunters Můj osobní favorit Midday Moon disponuje podmanivou ležérní atmosférou. Překvapí orientálně laděná Holy Water a také do nejmenšího detailu dotažená a vygradovaná Secrets On Our Lips s burácejícími bicími a piánem, která uzavírala brněnský koncert v Boru a na jejíž albové provedení jsem se těšil od chvíle, kdy ji dozpíval. Jo a v Measure The Globe zmíní nějakou storku z Brna!! Ví někdo vo co jde? Kdo trošku sleduje Astronautalise, nemůže být překvapen některými hosty. Třeba americký raper P.O.S. byl jistý, stejně tak roztomilá indie popařka Tegan Quin ze známého dua Tegan and Sara, felící s Andym od jejich společného turné. Oba neurazí a nenadchnou. Astro by se bez nich obešel. Stejně tak jako já bez nicneříkajícího outra, ale každá krása má svou pihu. Tahle je naštěstí přímo mezi půlkama.

Astronautalis zkrátka překonal moje očekávání a nahrál muzikantsky dotaženou a vyrovnanou desku s hlubokou osobní výpovědí.