80 %
Moby - Future Quiet
Richard Melville Hall zůstává tvůrčím umělcem a aktivistou. Na jeho třiadvacátou desku "Future Quiet" se dá nahlížet z mnoha...
70 %
Deep Purple - Splat!
Kde se v rockových veteránech bere ta síla dál a dál těšit posluchače čerstvým materiálem? Cynik by pravil, že za tím stojí prachy -...
80 %
Madonna - Confessions II
Madonna oživila legendární koncept a znovu otevírá klubové dveře do noci, která nikdy nekončí. "Confessions II" je euforická...
80 %
Exorcizphobia - Neurosis Unbound
Co se s kapelou z metalového podzemí stane, když dostane mainstreamovou hudební cenu? Jak se s touto situací vyrovnají drzouni z deathmetalové...
80 %
Modest Mouse - An Eraser and a Maze
Modest Mouse dokazují, že stále patří mezi nejvýraznější jména amerického alternativního rocku. Na nové desce "An Eraser and a Maze" se...
80 %
Heiden - Cma
Heiden se od předcházejícího alba "Andzjel" už pevně usadili zpět na blackmetalových kolejích. Nová, s odstupem čtyř let...
02.03.2017 - 15:49 | mrkvivit
Lidé, kterým se toto líbí
Yack1Další ze vzpomínek na úžasný rok 1996. Po přečtení recenze na čtyřicetiminutovou deathmetalovou skladbu začalo horečné shánění - nakonec se mi podařilo sehnat originální kazetu. A začalo velké objevování.
Člověk by si možná myslel, že když má před sebou takový epický kus metalu, začne se nějakým intrem nebo něčím pozvolnějším. Tady se ovšem začne pěkně zostra skvělým ústředním riffem (rovnou začne i zpěvová linka) - ten se proplétá celou skladbou jako určitý leitmotiv a opravdu stojí za to. Když už nic jiného, tak tenhle riff zůstane v hlavě posluchače zaseknutý určitě.
Pochopitelně se celou dobu jen neseká a nekřičí. Skladbou se prolínají i čistě zpívané pasáže doprovázené nezkreslenými kytarami a decentními klávesami. Tady velice kvituji, že se syntezátory docela šetří, i když by k tomu monumentálnoct celého kusu mohla svádět, a prakticky všechno stojí a padá s kytarami. Mimochodem v kytarových sólech (a mnoha vokálech) Danovi Swanöovi vypomohl mladý talent, jistý Mikael Akerfeldt. Mluvíme-li v kontextu Crimson o deathmetalu, jde (pochopitelně) o jeho švédskou mutaci s velkým příklonem k melodiím, jak v riffech a sólech, tak i ve zpěvových linkách a daly by se tu najít paralely s právě vznikající tzv. göteborskou školou. Zároveň zde vyplouvá na povrch jiný velký inspirační zdroj Dana Swanö: progresivní rock (slyš jeho pozdější sólovku Moontower). Smícháním těchto dvou základních ingrediencí vznikla velice zajímavá sloučenina, která určitě zaslouží pozornost i dnes. Byť po produkční stránce už nahrávka mírně zastarala, obsah je stále svěží.