Flamengo - Kuře v hodinkách

Kuře v hodinkách

Tracklist

  • 01. Kuře v hodinkách (introdukce) (2:28)
  • 02. Rám příštích obrazů (4:00)
  • 03. Jenom láska ví kam (2:56)
  • 04. Já a dým (4:46)
  • 05. Chvíle chvil (4:24)
  • 06. Pár století (6:33)
  • 07. Doky, vlaky, hlad a boty (4:34)
  • 08. Stále dál (3:17)
  • 09. Kuře v hodinkách (5:39)

Průměr hodnocení

90.43 %
9 1 10 23
Vaše hodnocení: žádné

Poslední hodnocení

100 %
70 %

90 %
90 %

80 %
80 %

80 %
100 %

80 %
90 %

Nadšení s lítostí se mísí při poslechu Kuřete v hodinkách, jediné dlouhohrající desky skupiny Flamengo. Nadšení z toho, že i za železnou oponou mohlo vzniknout dílo, které nemá zapotřebí se na ní vymlouvat, směle se vyrovná angloamerické špičce a ještě si díky textům uchovává českou identitu. Lítost při představě, jaké další plody u nás mohl přinést bigbítový kvas konce šedesátých let, kdyby rudí normalizátoři nemilosrdně neutáhli šrouby.

Kuře v hodinkách je oslnivým a sebejistým vyústěním celého předchozího vývoje plného hledání i bloudění, dohánění vzorů i klopotných pokusů o osobitost, ale zároveň je i jeho pohřební salvou (je příznačné, že v době vydání alba už byla existence Flamenga minulostí). Po něm nastává doba temna, ve kterém jen tu a tam zabliká světýlko prodírající se houštím nezbytných kompromisů (Mišík, Marsyas) a v odlehlých koutech živoří undergroundový disent. Nit přirozené evoluce je přetržená a obnovovat se bude jen těžce.

V případě Kuřete v hodinkách jsou alibistické věty typu „Na to, že je to české album, je skvělé.“ opravdu úplně zbytečné. To album je skvělé a tečka. Žádný provinční polotovar, žádné epigonství bez vlastní vize. Aktuální dění na světové rockové scéně samozřejmě nahrávka odráží, ale jde si svou cestou. Reflektuje progresivní a jazzrockové výboje (nejvíce asi v písni Pár století, kde na vibrafon hostuje Karel Velebný), ale uměřeně, s citem a vlastním,... číst dále

Autor:

Vydavatelství: Supraphon  

Typ alba: řadové album

Rok vydání: 1972

Hodnocení autora: 100 %


Komentáře

26.02.2015 - 23:47  |  mrkvivit

To se líbí 1 uživatelům

Ano, toto je vpravdě národní klenot tuzemského rocku. Mnoho už bylo napsáno a řečeno o Kuřeti v hodinkách, že lze jen těžko něco dodat a neopakovat se.

V sestavě Flamenga se sešla výjimečná parta hudebníků, kteří měli jasnou vizi a neústupně si za ní šli. V dnešní době je nepředstavitelné, jaké překážky jim stály v cestě, ale podařilo se a výsledek patří už víc než čtyřicet let k nadčasovým milníkům československého bigbítu. Úspěch re-edice ke čtyřicátému výročí vydání desky to jasně ukazuje a návštěvnost následného minutrné včetně dvou vyprodaných koncertů v Akropoli taktéž. Být tenkrát jiná geopolitická situace...

Kuře v hodinkách je v dokonalé ve všech směrech. Je v nejlepším slova smyslu progresivní a přeplněné různými fintičkami a fígly (saxofon hnaný přes wah-wah pedál v Já a dým, Mišík zpívající do hrnce v Jenom láska ví kam apod.), které nemáte šanci všechny pochytat na první poslech. Kainarovy texty jsou legendární a o instrumentální zručnosti jednotlivých aktérů nemá snad smysl diskutovat, všichni patřili k nejužší špičce. Kompozice jsou poskládané suverénním stylem, kdy nebýt češtiny, nepoznáte našince a totéž se dá říct i o produkci. Deska nemá slabé místo a je skvěle vystavěná i dramaturgicky. Dokonale jsou vyvážené křehké i šlapavé momenty. Začne se celkem svižně (Rám příštích obrazů, Jenom láska ví kam), přes zpomalení ve středu desky (Já a dým, Chvíle chvil, Pár století) se dostaneme zase ke rychlejší pasáži v závěru (Doky..., nejtvrdší Stále dál). No a nakonec epická suita Kuře v hodinkách, po jejíž konci je jen jediná možnost: dát si to celé znovu.

Re-edice z roku 2012 je obohacená o další tři skladby z nichž nejvýraznější je Týden v elektrickém městě. Edice je navíc vybavená parádním digipackovým balením s pěkně vyvedeným bookletem.

Jediné co se mi na desce nikdy nelíbilo je obal. Ale kdykoli přijedu k rodičům, stejně se jdu podívat do tátovy sbírky LPček, jestli tam pořád je původní vydání z roku 1972, abych se pokochal.

02.08.2014 - 23:25  |  Katzenklo

Právem oceňované československé album, vrchol tuzemského bigbítu. Autoři se inspirovali vlivy King Crimson i Jethro Tull, ale v žádném případě nejde o plagiátorství. Každá z písní má vysokou kvalitu, brilantní jsou taktéž Kainarovy texty (nebo spíše básně).

Audiotéka

line

na xplaylistu najdete

line

92764 alb

19101 kapel

6688 komentářů

3622 recenzí

13741 uživatelů

Recenze

line

Chromatica 70 %

Lady Gaga - Chromatica

Novinku "Chromatica" můžeme klidně vnímat jako jakýsi protiklad zpěvaččina sedm let starého alba "ARTPOP". Zatímco na něm dosti...

Weird & Wonderful 80 %

Lenny - Weird & Wonderful

"Weird & Wonderful" nezní jako "Hearts" v bledě modrém, ale je to pořád Lenny. Po triumfu na Cenách Anděl, velkých koncertech v Roxy či Foru...

A Steady Drip, Drip, Drip 80 %

Sparks - A Steady Drip, Drip, Drip

Poslední řadovka "Hippopotamus" z roku 2017 vystřelila Sparks znovu do popředí hudebního zájmu. Silná a nápaditá nahrávka vyleštila půl...

Straight Songs of Sorrow 90 %

Mark Lanegan - Straight Songs of Sorrow

Ono to vlastně až tak s podivem není. Předchozí, do modra stylizovaná kolekce byla už z podstaty standardní řadovkou, kterou plnila slušná...

Spolu 70 %

Emozpěv - Spolu

Zatímco eponymní debut a čtyři roky stará řadovka "Hebké bolesti" i přes účast řady hostů akcentovaly písničkářské základy, nová...

Dark Lane Demo Tapes 70 %

Drake - Dark Lane Demo Tapes

Poslech "Dark Lane Demo Tapes" je pádným důvodem hodit se do klidu. Relaxace ve stylu moderního hiphopu, kombinující chill-outové plochy,...

line