Heilung - Drif

Heilung znamená v překladu zdraví. Těžko říct, proč si právě tento název kapela s mezinárodní sestavou vybrala. Poslech jejích dosavadních dvou řadovek - "Ofnir" z roku 2015 a o čtyři roky mladší "Futha" - totiž přináší spíš neklid a mrazení než úlevu.

Skupina se s každým albem mění. Zatímco debut byl spíš experimentem se žánry, dvojka "Futha" byla zvukovým úkazem, položeným někam mezi filmový soundtrack k hororu a severský folk s prvky pagan metalu. Na novince se ale muzikanti posunuli k písničkovějšímu formátu. Tolik neděsí a nekoketují se surovým zlem, zato předkládají magicky opojné mantry, opakující se motivy, které svým precizním a promyšleným zpracováním vyvolávají pocit hudební nirvány.

Heilung jsou totiž v první řadě geniální umělci. Za vší tou strašidelnou image prastarých skřetů a severských trollů potřených krví, hlínou a uhlem se skrývají nápadití a technicky protřelí instrumentalisté a skladatelé. V písních si pohrávají se vcelku jednoduchými motivy, které rozpitvávají na molekuly a nakonec je zase složí a vytvoří z nich omamné hymny.

Jednou z nich je kompozičně čistá "Asja". Nádherná skladba o zahánění zla a vítání lásky vábí posluchače uhrančivě křišťálovým hlasem Marie Franz v duchu starořeckých Sirén. Jenže posluchači záhy narazí na temné útesy děsivého "Tenetu". Třináctiminutový opus je asi nejpropracovanějším kusem novinky, ve které se neustále mění nálady, tempa, aranže, a přesto je její základní linka zachována.

Další nečekaně jemnou vsuvkou je křehká "Nesso", v níž skupina znovu staví do popředí Mariin výtečný pěvecký výkon. Stačí zavřít oči a nechat se unášet jejími magickými mantrami, které v průběhu songu různě gradují a vůbec si dramaturgicky s posluchačem pohrávají.

Celou kolekci zakončuje ponurá kletba "Marduk". Název pochází od starobabylonského boha, proslulého svou nejednoznačností a komplikovaností. Pěvecké, respektive recitační otěže tu převzal zpěvák Kai Uwe Faust, jenž tu za zvuků měděných mís děsivě tichým šepotem pronáší padesát Mardukových jmen. Celé je to hodně znepokojivé a vyvolává to pocit, že vás právě někdo zaklíná.

Třetí studiový počin od Heilung je geniálním dílem, nesmírně propracovaným po všech stránkách, od prvotních nápadů přes zvuk, barvitost aranží, instrumentální a pěvecké kreace až po neuvěřitelnou práci s atmosférou a dramaturgií. Od absolutní dokonalosti dělí album nohy podkopávající, zdlouhavá a v německém jazyce promlouvaná "Keltentrauer", která je po pár posleších odsouzená k přeskakování. Ale jinak? Žádná maskovaná hra na efekt, "Drif" je muzikantský masterpiece.