Linkin Park - Recharged

Těžko říci, co vedlo chlapy z Linkin Park k tomu, pustit se do svého druhého remixového počinu ("Reanimation" z roku 2002 nabídla předělávky superúspěšného debutu "Hybrid Theory"). Snad dobrý úmysl vyplnit pauzu před dalším řadovým albem či nabídnout více elektroniky, když se Chester Bennington pustil do čistě rockové spolupráce se Stone Temple Pilots. Jenže jak se říká, cesta do pekel bývá dlážděná dobrými úmysly. "Recharged" je přinejlepším rozpačitým dílem.

Nazývejme věci pravými jmény: "Recharged" je jednoznačně nejhorším albem, které vzniklo pod hlavičkou Linkin Park. Zatímco jednotlivě jsou nahrávky chvíli zajímavé a můžou být zpestřením večírku, jako celek je deska neuposlouchatelná. Je to strašně přepálené a vyčerpávající, kontrolky a ukazatele blázní, vyskakují do varovných červených čísel. Když použijeme analogii s nabíjením, tohle je už hodně overcharged.

Smysl mají ojedinělé jednotlivosti. Úvodní singl "A Light That Never Comes" je jedním z mála vydařených momentů a ukazuje kapelu v přitažlivé taneční podobě. Ovšem, pokud se vám líbí příšerné guettovské rejstříky, osloví vás například hrozná ducka "Powerless (Enferno Remix)". Je libo dubstep s křížkem po funuse? Najdete ho požehnaně - a za chvilku, až se dosmějete nebo dokroutíte hlavou, zejména na Killsonikovu verzi "Lost In The Echo" raději rychle zapomeňte.

I nadějné úvody některých skladeb jsou zabity nechutnými výjezdy bicích nebo klávesovým zvukem jak z tancovačky v Dolní Ibize, viz "I'll Be Gone (Schoolboy Remix)". Pak tu máme ultimátní zkoušku odolnosti, naprosto šílenou "Victimized" zrozenou v Shinodově předávkovaném mixéru, u níž je zábavné sledovat reakce posluchače, který ji slyší poprvé. A to je tak asi všechno. I věrný fanoušek Linkin Park si klade otázku, proč tenhle podivný mišmaš vznikl, a raději svůj čas věnuje poslechu něčeho lepšího - je toho dost.