MGMT - Loss Of Life

MGMT se nikdy nedostali na stejnou úroveň headlinerů jako jejich současníci. To ale neznamená, že by snad byli špatnými muzikanty. Naopak! Americká rocková partička, která je na scéně už od roku 2002, tento čas využila a začala více experimentovat a proměňovat se. Deska "Little Dark Age" z roku 2018 byla přijata poněkud chladně, a tak se emgéemtéčka rozhodli víc zabrat. Výsledkem je jejich pátá řadovka "Loss o Life".

Jak každý skalní fanoušek ví, Andy a Ben si vždycky pohrávali s psychedelickým rockem. Tomuto žánru se proto nevyhýbají ani tady. A bez přehánění se dá říct, že tohle album je jejich zatím nejvyzrálejším počinem. O tom nás ostatně přesvědčují už od listopadu, kdy představili první ochutnávku "Mother Nature", kterou doprovodil roztomilý, zvířecí videoklip.

Kolekce, kterou tak trochu paradoxně otevírá song "Loss Of Life (part 2)", je skutečně kvalitní a má co nabídnout. V úvodním kousku je navíc něco, co připomíná slavnou pecku "Kids", která se vybaví i těm, kteří MGMT příliš neznají. Refrén svěží skladby "People In The Streets" zase připomíná yacht rock nebo chillwaveové beaty písně "Days That Got Away" z roku 2018.

Singl "Bubblegum Dog" zaujme kytarovým sólem, které se mírně podobá umu Briana Maye z Queen. A je tu samozřejmě i duet "Dancing In Babylon" s Redcarem, tedy Christine and the Queens, který vyšel krátce před celou deskou. Chris si zahrál i ve videoklipu a spolupráci s kapelou si ohromně pochvaloval. Je tak zřejmě, že se nejedná o jejich poslední spolupráci, a my nebudeme proti!

V druhé polovině tracklistu se oblíbené rockové duo zabývá ještě hlubšími tématy, než na jaká jsme od něj byli doposud zvyklí. V "I Wish I Was Joking" pánové dokonce odkazují na "Gangster of Love", bluesový vál od Johnnyho Watsona. Smrt a těžkosti života se tak dostávají do středu zájmu.

A to je snad nejlépe slyšitelné v "Nothing To Declare" a "Phradie’s Song". Zásadní je, že se MGMT i v těch nejtemnějších časech vždy snaží najít záblesk světla. Rozlučkový, titulní kus začíná bzučivými syntezátory a končí chaotickým šumem, který má až nádech hororu, nakonec však vyšumí doztracena.

Skladby zde nejsou vůbec uspěchané a libují si v poměrně hutné atmosféře, která jejich hloubku jen podtrhuje. Vše pak také doplňují jamy, smyčce nebo syntezátorový chaos. Navzdory svému morbidnímu názvu je "Loss of Life" jednou z nejupřímnějších zpovědí, které tohle duo kdy vydalo.]]>