80 %
Pokáč - Ovce na pohovce
Pokáč totiž svoje písničky sám ihned testuje na vlastních dětech, takže rychle vidí, co se chytá a který pokus je třeba hodit do...
80 %
Peter Doherty - Felt Better Alive
Peter Doherty je umělec každým coulem. Zatímco v minulosti platil za jednoho z největších rockových rebelů, dnes se může bez problému...
100 %
Sleep Token - Even In Arcadia
přijeli coby černý kůň na Rock For People 2023, čekal na ně sice plný stan, stále ale šlo i na poměry festivalu o jedno z výrazně...
80 %
Viah - Saudade
viah se pořád mění a nezůstává na místě. Když Vi Tranová začala pod tímto pseudonymem tvořit, nejprve vydala v roce 2018 debutové...
28.01.2015 - 22:54 | feyer
Poslední album mistra Milese Davise, které vyšlo až posmrtně. A přece to není kolekce tracků, která by usilovala završilo jeho celoživotní dílo nějakým ohlížením za vývojem jazzu za posledních 40 let, ale které se naopak dívá dopředu a fúzuje s nejnovějšími dobovými trendy. I když toto album kritikou je přijímáno spíše vlažně, pro mě je skvělé, protože se výborně poslouchá, např. taková Chocolate Chip je prostě taneční jízda, která vás přinutí minimálně si pokyvovat hlavou či podupávat nohou. Miles Davis se na tomto díle už vyhývá exhibicionistickým eskapádám, hraje jakoby úsporně, a přesto je to velmi zajímavá kolekce, poslouchatelná i po letech. Tyto songy Vám připomenou svou atmosférou začátek 90. letech, byť v té době zněly z rádií úplně jiné pecky. Miles Davis umřel ještě před vydáním tohoto alba a my jenom se smutkem můžeme konstatovat, jaká je to škoda. Kolik zajímavých alb by mistr ještě vydal, kdyby celej život nechlastal, nekouřil a nefetoval. Škoda. I tak díky za to, co jste tady po sobě zanechal.