100 %
Sleep Token - Even In Arcadia
přijeli coby černý kůň na Rock For People 2023, čekal na ně sice plný stan, stále ale šlo i na poměry festivalu o jedno z výrazně...
80 %
Viah - Saudade
viah se pořád mění a nezůstává na místě. Když Vi Tranová začala pod tímto pseudonymem tvořit, nejprve vydala v roce 2018 debutové...
80 %
Car Seat Headrest - The Scholars
The "Scholars" nás zavádí na imaginární univerzitu Parnassus, kde se setkáváme se skupinou studentů, kteří se každý po svém snaží...
80 %
Behemoth - The Shit ov God
Na posledním albu "Opvs Contra Natvram" začala Behemoth trochu dohánět vlastní velikost. Po čtvrtstoletí na scéně v té době sahali na...
90 %
Fallgrapp - Anthropos
Fallgrapp nechali nahrávku důsledně dozrát, aby základní koncept témat pořádně rozpracovali do významného zamyšlení, s nadhledem a...
80 %
Tereza Mašková - Růžová Lucerna live
Tereza Mašková vytrvale už od svého vítězství v SuperStar v roce 2018, právě první vystoupení v Lucerně v listopadu 2023 se dá...
21.11.2016 - 23:04 | mrkvivit
Lidé, kterým se toto líbí
Další ze zvláštních desek z roku 1996 od další z kapel, která strhla kormidlo naprosto nečekaným směrem, V případě Morgoth je ta změna velmi razantní: od death metalu někam k post-punku či alternativnímu rocku. Za to pochopitelně dostali od ortodoxních fanoušků kopačky a kapela šla na mnoho let k ledu.
Nicméně se našli posluchači, kterým se Feel Sorry for the Fanatics líbila. Například ve Sparku se album stalo nahrávkou měsíce, pročež jsem si ji přes dopisovací kamarády vytrejdoval taky. A dostal jsem zábavu na mnoho večerů se sluchátky na uších.
V hudbě Morgoth nezůstal kámen na kameni. Death metalové riffování zmutovalo na zatěžkaná skoro grungeová "kila", Marc Grewe zpívá melodickým vokálem, který by se dal přirovnat k hlasu i výrazu Jaze Colemana. V podkladech jedou samplery a ...And Its Amazing Consequences je čistě elektronicky-taneční track a já jen žasnu, kde se v death metalistech tohle bere, protože to zkrátka funguje. Je zábavné sledovat, jak se kapela chopila odlišného žánru po svém a výsledek zní jinak než death metal ale taky jinak než post-punk.
Album šlape od začátku do konce ve středním tempu. Z deathu zde zbyla jakási temná aura, která dodává skladbám punc tajemna. Většina skladeb má chytlavé melodické refrény, třeba hned úvodní This Fantastic Decade. Takovou Last Laugh si dovedu představit v repertoáru Killing Joke a tak dál...
Nemůžu si odpustit rouhačskou poznámku: Feel Sorry... mi přirostla k srdci mnohem víc, než kterákoli jiná deska od Morgoth. Poslouchám ji dodnes s velkou chutí (a nostalgií).