Rufus Wainwright - Take All My Loves

Rufus Wainwright nepatří v Česku k nejpopulárnějším hudebníkům. Není divu - svou tvorbu často podává náročnější formou (operou) a obecně představuje spíše intelektuální větev moderní hudby. Kouzlo jeho díla spočívá v tom, že do tak vysokého (můžeme-li tedy o hierarchii umění vůbec mluvit) uměleckého formátu, jako je opera, dokáže zakomponovat daleko přístupnější rockové až popové aranže. Výsledná směsice pak hraje na všechny lidské smysly. To ostatně platí i pro jeho nejnovější počin "Take All My Loves: 9 Shakespeare Sonnets".

Už dle samotného názvu si lze snadno domyslet obsah - Wainwright se nepustil do ničeho jiného než do zhudebnění nádherných sonetů anglického renesančního dramatika Williama Shakespeara. Není tak náhodou, že deska vychází v roce, kdy si celý svět připomíná 400 let od jeho smrti. Wainwrightovi jeho sonety opravdu sedly. Přistupuje k nim totiž přesně tak, jak bylo řečeno o kousek výše: totiž formou koláže kombinující vysoké a nízké. Na desce tak vedle sebe fungují operní pěvkyně Anna Prohaska, uhrančivá Florence Welch či herečka Helen Bonham Carter. Stejně tak se tu proplétají opera a poprockové balady.

Tím seznam vystupujících nekončí, jeho kompletní výčet však není tím podstatným. Důležitější je, že Wainwright vzdal hold dramatikovi tím nejkouzelnějším a nejnadčasovějším způsobem, jakým mohl - uměleckou úctou, pokorou, uvědoměním si Shakespearova významu a vznešenou formou. Skoro hodinová stopáž je navíc díky neustálým žánrovým obměnám (operní "Sonnet 43", rockový "Sonnet 23" a třeba až popový "Sonnet 20" se zpěvem samotného Wainwrighta), které jsou navíc prokládány čtením Shakespearových sonetů samotných, nesmírně dynamická.

Není však třeba si nic nalhávat - "Take All My Loves: 9 Shakespeare Sonnets" je pro běžného posluchače (zvláště pak vychovaného kabátovským "v pekle sudy válej") prakticky nestravitelné. Ale dá-li mu potenciální zájemce šanci, objeví dílo geniálního skladatele, který si navíc nesmírně cení práce dávno zesnulého kolegy génia. Uvědomuje si jeho význam pro kulturu jako takovou a vzdává mu tu nejlepší poctu. A právě to činí z Wainwrighta novodobého hudebního velikána.