90 %
Lily Allen - West End Girl
Lily Allen, na cenu Mercury nominované "No Shame". Na té Britka odhodila stud a vylíčila mimo jiné problémy s návykovými látkami, také ale...
80 %
Fvck_Kvlt - Mŕtva Revolúcia
V první polovině letošního roku vydal slovenský hudebník Fvck_Kvlt čtvrtou studiovou nahrávku "Mŕtva revolúcia". Na pomezí rapu,...
70 %
Lucie Bílá - Obyčejná holka
Lucie Bílé zajímavý odstín. Nové skladby fakt neztrácejí šmrnc.
A jestli tak trochu lezly na nervy její sice příjemné, ale na...
80 %
AFI - Silver Bleeds the Black Sun
AFI. Tentokrát se lídr kapely se svými kumpány ponořil do gotické estetiky. Jedná se o poměrně sebevědomý krok, který může některé...
80 %
Harlej - Best of 30 let 1 (LP)
Tonda Rauer se už na těchto nahrávkách dost podobal tomu, co produkoval později. Melodické postupy a charaktery skladeb, které nesly texty...
90 %
Björk - Cornucopia Live
Björk, sedmičlennou skupinou flétnistů, hráčem na všemožné nástroje Manu Delagem a místy výraznou harfou. V Lisabonu, kde vznikl tento...
20.04.2014 - 18:41 | Sebadoh
Kontrolní otázka úvodem: co vznikne, když spojíte post hardcore s více jak tříhodinovým rozhovorem s bývalou pornohvězdou? Pokud hádáte, že právě Try Me, máte naprostou pravdu. A něco vám povím, fakt jí (samozřejmě nahrávku) zkuste. A protože mě osobně tahle nahrávka skutečně hodně zaujala, podělím se s vámi o pár postřehů a zajímavostí, které jsem našel.
KAPELA: SDF (tvořená lidmi ze Spojených států a Anglie) jsou přímým pokračovatelem (myslím, že dokonce v úplně stejné sestavě) kapely End of a Year (název vycházel ze stejnojmenné písně Embrace, jako respekt, vole). SDF hrají ten monotóní post hardcore Lungfish stylu, ale v trochu živějším stylu (Deathwish taky nejsou Dischord, že jo?!) než pozdější desky Lungfish a s občasným ženským vokálem. Přesto některý tracky jsou Lungfish hodně podobý a pokud máte rádi jejich první album, jste skoro doma. Zajímavostí určitě je, že kapele je údajně u prdele, jak se jejich desky a merch prodávají a nezáleží jim ani na interpretaci jejich alb. A aby toho nebylo málo, nenávidí ježdění tour na podporu nové desky (no, když jsem si teď v nový Hluboký orbě přečetl tour report See You In Hell z jejich americký šňůry, tak se jim ani nedivím :-))
JEANNA FINE (vlastním jménem Angelique Bernstein) je ta dáma z obalu téhle desky, bývalá pornoherečka a čtrnáctinásobná vítězka několika cen v téhle branži. S pornem začala ve svých 21 letech jako blonďatá punk-girl (odtud v době dospívání zpěváka SDFzřejmě pocházel obdiv k téhle herčce, z kterého se na obalu desky vyznává) a kde kromě výše zmíněného jména vystřídala i další řadu pseudonymů.
ROZHOVOR: na desce jsou pod názvy Angelique, Pt. 1 a Angelique, Pt. 2 vydány se souhlasem Jeanny Fine dvě části rozhovoru, z nichž každý má zhruba 20 minut. Kompletní rozhovor ale trvá přes tři hodiny a byl natočen v jednom newyorkským motelu zpěvákem SDF Patrickem Kindlonem a kytaristou Andrewem Dugganem. V jedné recenzi mě ovšem zaujal jeden nápad, ke kterému bych se přikláněl i já - nerozdělovat desku těma dvěma rozhovorama, ale vydat to jako bonusovou desku zvlášť (a v případě CD klidně v plný délce jako MP3).
DEATHWISH RECORDS - tenhle label začíná vydávat stále lepší a lepší věci a já zjišťuji, že zhruba za poslední rok začíná patřit k mým oblíbeným.
Na obalu téhle desky stojí Enjoy Or Don't a já si ji rozhodně užil. Patří k mým velkým překvapením tohoto roku a každýmu ji dopruručuji alespoň Z.K.U.S.I.T. Takže řečeno slovy SDF z posledního tracku Dingo Fence: all the dumb cocks (posléze variováno na cunts a cops) they get what they want. if your're happy, i'm happy, já dostal víc něž jsem chtěl a tahle deska mě udělala štastným.