Americká parta Shinedown ze slunné Floridy funguje už od roku 2001. Prakticky každé jejich album mělo komerční úspěch a to i přes poměrně častou kritiku z řad médií. Doposud nejlepší nahrávka kapely je bezesporu čtvrtý zářez "Amaryllis", který potěšil především ohromnou energií, skvostnými riffy a hutnými refrény. Album bylo plné kvalitních hardrockových hitů, jejichž kvality bude kapela jen velmi těžko překračovat.
Udělat si obrázek o jeho nástupci "Threat To Survival" není tak lehké, jak by se mohlo zprvu zdát. Na první poslech nic nechybí ani nepřebývá. Deska má raketový start v podobě nesmlouvavých stadiónových hitů ve stylu Theory Of A Deadman či Nickelback, nechybí ani obstojné balady a hudebně pokračují v podobném duchu minulých desek. Vypadá to, že zkrátka není nic špatně.
Co však může (ale nemusí) posluchači nepříjemně vrtat hlavou, je až do uší bijící snaha se líbit co nejširšímu publiku. Filosofie "minule to bylo super, tak proč to měnit," je sice fajn, jenže ne vždy to funguje. Skupina sice nahrála zvukově téměř totožnou desku, jenže tentokrát je méně uvěřitelná co do originality, chybí jí větší dravost a ve většině případů písně sklouzávají do nepříjemného tuctového mainstreamu. Dochází tak k trochu absurdní skutečnosti, že "Threat To Survival" je ve skutečnosti hitová až příliš. Trocha té syrovosti a špinavosti by chlapcům rozhodně nezaškodila.
Pokud však nebudeme brát v potaz, že téměř... číst dále
Americká parta Shinedown ze slunné Floridy funguje už od roku 2001. Prakticky každé jejich album mělo komerční úspěch a to i přes poměrně častou kritiku z řad médií. Doposud nejlepší nahrávka kapely je bezesporu čtvrtý zářez "Amaryllis", který potěšil především ohromnou energií, skvostnými riffy a hutnými refrény. Album bylo plné kvalitních hardrockových hitů, jejichž kvality bude kapela jen velmi těžko překračovat.
Udělat si obrázek o jeho nástupci "Threat To Survival" není tak lehké, jak by se mohlo zprvu zdát. Na první poslech nic nechybí ani nepřebývá. Deska má raketový start v podobě nesmlouvavých stadiónových hitů ve stylu Theory Of A Deadman či Nickelback, nechybí ani obstojné balady a hudebně pokračují v podobném duchu minulých desek. Vypadá to, že zkrátka není nic špatně.
Co však může (ale nemusí) posluchači nepříjemně vrtat hlavou, je až do uší bijící snaha se líbit co nejširšímu publiku. Filosofie "minule to bylo super, tak proč to měnit," je sice fajn, jenže ne vždy to funguje. Skupina sice nahrála zvukově téměř totožnou desku, jenže tentokrát je méně uvěřitelná co do originality, chybí jí větší dravost a ve většině případů písně sklouzávají do nepříjemného tuctového mainstreamu. Dochází tak k trochu absurdní skutečnosti, že "Threat To Survival" je ve skutečnosti hitová až příliš. Trocha té syrovosti a špinavosti by chlapcům rozhodně nezaškodila.
Pokud však nebudeme brát v potaz, že téměř identická (ovšem tvrdší) deska vyšla již před třemi lety, pak tu máme našlápnutý pop-rockový počin s nepřeberným množstvím hitů. Ať sáhneme po singlovce "Cut The Cord", pop-rockové rádiovce "Dangerous" či stadiónové "Outcast", vždy se trefíme do velmi solidního hitu. Mezi nejlepší skladby patří zcela jistě i "State Of My Head", která ovšem zní, jako by načerno utekla kanadským kolegům Nickelback z poslední desky a po roce schovávání se rozhodla objevit na novince Shinedown. V případě "How Did You Love?" to zase američtí rockeři trochu přepískli s cukrováním a po dvou, třech posleších se z písně krapet lepí huba.
Novinka "Threat To Survival" je slušná deska, ale chybí jí hloubka. Shinedown dělají ze svých posluchačů přijímače mnohdy prvoplánových refrénů laciných halekaček ("It All Adds Up", "Dangerous", "Black Cadillac"), ze kterých je po vícero posleších pravověrnému rockerovi blivno. Když pak ke konci nahrávky přijde na řadu skladba "Thick As Thieves", dostane se posluchač žánrově někam na území druhé desky Imagine Dragons. A za závěrečnou, jen těžko pochopitelnou slaďárnu "Misfits" by měli všichni do jednoho dostat rovnou pětadvacet na holou.
Možná jsem na floridskou formaci přísný, ale to, co bylo ceněno na předchůdci novinky, se nyní rozplizlo do líbivého, ale příšerně laciného pop-rocku. Hity desce nechybí, ale jsou to přepečené produkty s ohromným množstvím nezdravých přísad. Shinedown by se měli příště vrátit o krok zpět a svou tvorbu provzdušnit, dát ji lehkost a vzpomenout si, jaké půvaby skýtá pravý syrový rock'n'roll. Hity se dají psát přece i jinak.
70.00%
80.00%
73.33%
Komentáře