S britskými kytarovkami to jde v posledních letech z kopce. Oasis to (dočasně?) zabalili, nejistá budoucnost visí nad ze slávy ustupujícími Travis, Starsailor, Kaiser Chiefs, Razorlight i Manic Street Preachers a nevypadá to, že by se na tom mělo v nejbližší době něco změnit. Jedním z posledních mohykánů dříve tak populárního britpopu a jeho nejrůznějších odnoží jsou tak Stereophonics.
Čtyřčlenná parta z Walesu sice také už nepatří k hlavním festivalovým tahákům, a když už si je nějaký ze zahraničních monstrfestivalů typu Novarock nebo Lollapalooza pozve, nechá je hrát zhruba kolem čtvrté odpoledne. Kvalitu si ale na rozdíl od konkurence Kelly Jones a spol. stále drží. Důkazem je i úspěch osmé řadovky "Graffiti On The Train", z níž se vylouplo hned několik hitů, které se staly pevnou součástí koncertních setlistů.
Aktuální novinka "Keep The Village Alive" se sice v lecčem liší a složitější kompozice typu "Violins And Tambourines" tentokrát spíše nenabízí, avšak pro milovníky žánru a kapely samotné má i tak dostatek zajímavého materiálu. Tím vůbec nejlepším je euforický otvírák "C'est la Vie", coby oslava života, párty a bezstarostnosti, který lze v diskografii formace považovat za jakéhosi nástupce dnes už legendárního hitu "Dakota".
Piano a nenápadný riff nastolí napjatou atmosféru v písni "White Lies", aby jen o pár vteřin později rozkvetla do heartrockového a naléhavého žadonění o upřímnost. Krása. Že se Sterophonics neopakují... číst dále
S britskými kytarovkami to jde v posledních letech z kopce. Oasis to (dočasně?) zabalili, nejistá budoucnost visí nad ze slávy ustupujícími Travis, Starsailor, Kaiser Chiefs, Razorlight i Manic Street Preachers a nevypadá to, že by se na tom mělo v nejbližší době něco změnit. Jedním z posledních mohykánů dříve tak populárního britpopu a jeho nejrůznějších odnoží jsou tak Stereophonics.
Čtyřčlenná parta z Walesu sice také už nepatří k hlavním festivalovým tahákům, a když už si je nějaký ze zahraničních monstrfestivalů typu Novarock nebo Lollapalooza pozve, nechá je hrát zhruba kolem čtvrté odpoledne. Kvalitu si ale na rozdíl od konkurence Kelly Jones a spol. stále drží. Důkazem je i úspěch osmé řadovky "Graffiti On The Train", z níž se vylouplo hned několik hitů, které se staly pevnou součástí koncertních setlistů.
Aktuální novinka "Keep The Village Alive" se sice v lecčem liší a složitější kompozice typu "Violins And Tambourines" tentokrát spíše nenabízí, avšak pro milovníky žánru a kapely samotné má i tak dostatek zajímavého materiálu. Tím vůbec nejlepším je euforický otvírák "C'est la Vie", coby oslava života, párty a bezstarostnosti, který lze v diskografii formace považovat za jakéhosi nástupce dnes už legendárního hitu "Dakota".
Piano a nenápadný riff nastolí napjatou atmosféru v písni "White Lies", aby jen o pár vteřin později rozkvetla do heartrockového a naléhavého žadonění o upřímnost. Krása. Že se Sterophonics neopakují vám dokáže šťavnatá garážovka "Sing Little Sister" nebo závěrečný, bezmála sedmiminutový opus "Mr And Mrs Smith".
Mezi muzikanty se traduje, že ty nejlepší věci vznikají rychle. Sluší se tedy zmínit, že melodie k povznášející, devadesátkově znějící baladě "Song For The Summer" s pianem a smyčcovým doprovodem prý napadla Kellyho Jonese ve spánku, a když se vzbudil, měl do pětačtyřiceti minut hotovou jak hudbu, tak text. Ploužákovým protipólem k padajícímu listí a zvedajícímu se větru je zlověstně temná "Fight Or Flight", která by mohla být klidně soundtrackem k nějakému hororu.
Mezi slabší články alba naopak patří vleklý a obyčejný druhý singl, lovesong "I Wanna Get Lost With You", podobně nekonečná, vánoční orchestrací aranžovaná "My Hero" a trochu protivným refrénem obdařená "Sunny".
Stereophonics na "Keep The Village Alive" nepřinášejí žádnou revoluci, textově si udržují svůj standard a ani hudebně vám nenabídnou nic, co byste ještě nikdy dříve neslyšeli. Patříte-li však mezi zastánce tradičního písničkového schématu sloka-refrén a nástrojového spojení kytara, bicí, basa, zpěv a sem tam trochu piana, hammondek či smyčců, mohla by vám jejich devátá řadovka navrátit naději v to, že "ta stará dobrá hudba" ještě neumřela.
Komentáře