ScreamJay | 77430 bodů
Moje recenze
Moje audiotéka
Poslední komentáře
Oblíbené kapely
Viděno živě
Oblíbené labely
Oblíbené žánry
na xplaylistu najdete
124891 alb
26942 kapel
13406 komentářů
4206 recenzí
12950 uživatelů
Recenze
80 %
Dua Lipa tolik, že by zaplnila možná už i Letňany, a ačkoliv už svět obkroužila několikrát, České republice se stále vydatně vyhýbá....
70 %
Kerry King v sobě nese DNA Slayer. O tom asi netřeba vést sáhodlouhé diskuze. Je jistě pravdou, že za těch téměř čtyřicet let kariéry...
80 %
Cage The Elephant jednou z nejhranějších kapel na internetovém rádiu Indie Pop Rocks!? Na přelomu let 2010 a 2011 se v žánrové komunitě...
90 %
Karel Kryl - To nejlepší (vinylová reedice 2024)
Karel Kryl a vinyl k sobě patří. Pochopitelně, bylo to, dobově vzato, jediné médium, na kterém mohla jeho hudba vyjít. Navíc analogový,...
90 %
Kamasi Washington - Fearless Movement
John Coltrane. Jeho následovníci jako Pharaoh Sanders nebo Sun Ra spojovali postupy avantgardního jazzu a free jazzu s psychedelií,...
70 %
Znouzectnosti s názvem "Beat Simplicitas" jsme si povzdechli, jak dlouho jsme na ni čekali. Tehdejší šestiletá pauza ale není nic proti celé...
Cane Hill - Smile
Cane Hill vobjevili Ameriku! Né, vážně, před 15 lety bych tuhle desku sjížděl pořád, stejně jako Roba Zombieho, Marilyna Mansona nebo Coal Chamber. Jenomže ono není před 15 lety a tak když skladba (The New) Jesus nápadně připomíná…
Moons Eat Stars - Exile
Měsíce žerou hvězdy a nebo taky hvězdy padají, přání se neplní. Možná tak nějak napůl. Moons Eat Stars mají sympaticky minimalistický vizuál, jejich minimalistický ambientní postrock však působí poměrně bezkrevně. Exile se vůbec rozjíždí vláčně, nezúčastněně, až při…
We Lost the Sea - Departure Songs
Plavalo se mi dobře, to nemůžu říct... We Lost the Sea jsou jako film s tím podprahovým dějem, co vám stejně vždycky dojde, až když ráno sedíte u první kávy. A ani tehdy nejste schopni říct, jestli to…
Oh Hiroshima - In Silence We Yearn
Krásná je bolest, co nezraňuje aneb přehlídka funkčních žánrových klišé. Emoce s neprůbojným potenciálem, postrock hodně prosycený shoegazingem, málo a přece víc než dost. Místy skoro jako Alcest, takový ten nevtíravý, civilní novoromantismus. Silný song Holding Rivers, chytla…