Al-Yaman - Insanyya

Debut Al-Yaman okouzlil nemalou část tuzemské alternativy, výraznějšího úspěchu ovšem dosáhl za hranicemi naší vlasti. Česko ještě jednoduše nebylo na expanzi tradičních arabských rytmů připraveno, na západ od Krušných hor se ale pražské etno kapele dostalo vřelého přijetí, a Al-Yaman se tak brzy stali obletovanými hvězdami svého žánru, a to v celoevropském měřítku.

V roce 2007 se parta hudebníků kolem charismatické jemenské divy Ashwaq Abdulla Kulaib rozhodla ukončit činnost a dále se věnovat jiným projektům a především rodinám. Fúze akustických nástrojů, tradičních orientálních motivů a primitivní elektroniky, která vytvářela jedinečnou relaxační ambient atmosféru, zůstala zaznamenána na vysoce oceňované desce "Hurryia" a tím mohla celá pohádka kolem Al-Yaman skončit. Neskončila.

Už po roce Al-Yaman opět koncertovali a začali natáčet materiál na nové album. Během prací na novince konvertovali od uvolněnosti k přehnanému perfekcionismu, což se později ukázalo jako největší slabina "Insanyye". Z tvorby Al-Yamanu zcela vymizela lehkost, barevnost a nevšednost.

Na nové desce je Al-Yaman čitelný, často prvoplánový a neinvenční. Jako by hlavnímu hudebnímu mozku Al-Eshovi došly nápady. Vykrádání béčkového arabského disca, povrchní koketování s reggae a nezáživným art rockem. Oproti debutu má "Insanyya" i přes vysoký počet hostů až příliš mnoho hluchých míst.

Al-Yaman ovšem zůstávají navzdory řečenému tuzemskými vládci kategorie world music. Nevládnou ovšem už pevnou rukou jako před léty - jsou spíše jednoocí mezi slepými a nebýt vynikajícího zpěvu nezůstalo by jim ani jedno oko zdravé. Je to totiž právě podmanivá Ashwaq, kdo vysoce podprůměrný materiál pozměnil na lehce nadprůměrný.