Leftfield - Rhythm And Stealth
Tracklist
- 01. Dusted (feat. Roots Manuva) (4:41)
- 02. Phat Planet (5:24)
- 03. Chant Of A Poor Man (feat. Cheshire Cat) (5:54)
- 04. Double Flash (4:11)
- 05. El Cid (6:02)
- 06. Afrika Shox (feat. Afrika Bambaataa) (5:37)
- 07. Dub Gussett (4:51)
- 08. Swords (feat. Nicole Willis) (5:07)
- 09. 6/8 War (4:13)
- 10. Rino's Prayer (feat. Rino) (6:44)
Průměr hodnocení
73.68 %
Poslední hodnocení
70 %
90 %
60 %
60 %
70 %
60 %
80 %
90 %
90 %
70 %
řadové album
1999
další alba
typ alba:
všechna alba /
řadové album
/ EP a singly
/ živé album
/ kompilace
/ soundtrack
/ DVD/video
/ kolaborace
/ mixtape
83.85%
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
23.09.2021 - 17:10 | Acid3P
Pripomeňme si aké skvelé albumy vyšli v roku 1999: Californication od RHCHP, Mobyho Play, Vertigo od Groove Armada, Surrender od The Chemical Brothers no a do tejto skupiny výnimočných albumov nepochybne patrí aj Rhythm and Stealth. 4 roky po Leftism vydali Leftfield potvrdenie svojej siginifakntnosti a dokonalosti zvukového inžinierstva. Druhý album je hypnotický, ale aj energický a nadčasový zároveň. To potvrdzuje už len fakt, že do svojej pulzujúcej elektroniky prizvali raperov ešte skôr ako to bol celosvetový trend. Na základe toho som spoznal Roots Manuvu a Afrika Bambaataa nahral v Afrika Shoxx svoj najlepší song. Phat Planet je jedným z najlepších trackov vôbec, aké majú vo svojom popise techno. Album však nie je ťak konzistentný ako Leftism. Najmä inštrumentálne skladbe trochu narúšajú celkovú atmosféru. Stále je to však dosť na Olymp v rámci elektronickej hudby.
13.02.2015 - 14:31 | mrkvivit
Lidé, kterým se toto líbí
Acid3PAni se nechce věřit, že už je to více než patnáct let od vydání. Rhythm and Stealth je pořád boží! Leftfield byli jedni z prvních muzikantů, kteří nehráli metal a já je vzal na milost.
Oproti éteričtějšímu Leftism je albová dvojka temnější a tvrdší (Phat Planet, Afrika Shox), ale i příznivci jedničky si přijdou na své (Chant of a Poor Man). Ovšem typická hypnotická návykovost je přítomná i tady. Album může člověk poslouchat pořád a pořád a nikdy se neomrzí.
Leftfield jsou prostě fenomén. Která jiná kapela, která má na kontě jen dvě studiové desky, navíc natočené skoro před dvěma dekádami, si může dovolit (byť s přestávkou) stále fungovat a přitom nepůsobí směšně?