Arcade Fire - Neon Bible

S velkou netrpělivosti se vyhlížela dvojka montreálských Arcade Fire, kapely, která se stala senzací už krátce po vydání svého dlouhohrajícího debutu "Funeral" (Merge 2004). Pohřeb v názvu, údajně proto, že v době jeho natáčení zastihly některé z členů kapely skony jejich blízkých, tentokrát vystřídala vypůjčka z novely Johna Kennedyho Toola. Texty zůstaly podobně chmurné a bezvýsledné, krapánek se ale změnila hudba. S očekávaními se skvadra okolo manželské dvojice Régine Chassagne - Win Butler poprala po svém: i když se k natáčení přichomítnul kdekdo (podstatné je zmínit výraznou pomoc s celkovým aranžmá od koncertního člena skupiny, violisty Owena Palleta aka Final Fantasy), nakonec dohled nad finálním mixem zůstal na kapele samotné, která sebevědomě prohlásila: "My nejlíp víme, jak chceme znít, takže to berem' do vlastních rukou".

Jsem si docela jistý, že s producentem by zněla dost podstatně jinak. Arcade Fire se totiž pustili tím směrem, ke kterému svádí jejich početný nástrojový arsenál a šikovní, dlouhá léta pečlivě hledaní spoluhráči, totiž k velkolepému bigbandovému soundu. Když ale prohlašují, že se učí na nové nástroje, k akordeonu, xylofonu, marimbě, smyčcům přibyly i harfa, nefalšované (podle kapely "zatraceně" obrovské) kostelní a varhany a hosté se dají počítat na desítky, ještě to nemusí znamenat příbuznost s kdysi módními a notně rozpačitými náhrávkami artrockových dinosaurů obklopených symfoňáky. Podstatný je jen a jen fakt, že Arcade Fire podobné experimentování s přehledem ustojí a vše ukázněně přizpůsobují výsledku.

Na samotném rukopisu kapely, postaveném především na - sice trochu průhledném, ale podstatné, že funkčním - modelu postupného vrstvení nástrojových partů okolo ustředního motivu se současným gradováním tempa, se vlastně tak moc nezměnilo: kupříkladu hit Keep The Car Running stojí na jednoduchém rytmu "na druhou" a prostém mandolínovém riffu, ke kterému se postupně přidávají zpěv, les hlasů, smyčců, žestů, zatímco si v pozadí lebedí rozvazbená kytara. Srovnání nabízí i oprášení kousku No Cars Go, původně umístěném už na vlastním nákladem vydaném EP Us Kids Now. Lepší a bohatší zvuk, ale srdcem je pořád jen ta akordeonem opentlená melodie. Občas se z toho valicího se, ohlušujícího zvukového buldozeru, trochu točí hlava, sympatie a body na svou stranu strhává silně nakažlivá atmosféra. Neon Bible dokazuje dvě podstatné skutečnosti: zaprvé potvrzuje pověst Arcade Fire coby muzikantských kumštýřů a za druhé, okřídlené úsloví "méně někdy znamená více" má i své četné výjimky.