Bat for Lashes - Two Suns

Víte, jak to chodí. Jste mladí, nesnášíte MTV a pop a všechno, co s tím souvisí, ale pak najednou přijde něco, co vás změní, a vy musíte přiznat, že jste se spletli. Pro mě to byla Bat for Lashes.

Když tohle album vyšlo, přivodilo mi menší krizi identity. Byl to pop, co běžel na MTV, a já se musel vyrovnat s tím, že se mi to líbí, že to s klidným srdcem nemůžu smést ze stolu nebo zapomenout, ale že to musim mít rád.

Bat for Lashes je onewoman projekt Natashy Khan, dvaatřicetileté Angličanky s fakt nádhernym hlasem, který místy bere dech, protože je v něm něco, co vás nutí brečet, že taky neumíte takhle zpívat. Je tam láska, pochopení, zklamání, odcizení, no prostě všechno. Kdyby celý svět uměl takhle zpívat, vyjádřit svoje pocity by pro nás bylo o tolik jednodušší, že bychom nemuseli chlastat. A tenhle hlas je prodchnutý minimalistickými beaty a samply, které jím prorůstají jako nějaký magický éterický chřestýš splývající s nocí, se světem, s vesmírem. Někdy vás pomalu kolébá a unáší do zapomnění a vzápětí se s ním proplétáte mezi kořeny tisíciletých sekvojí v posvátném lese ztracených duší. V uších vám buší tribální bubny kmenů starších než Adam a Eva, kmenů, které neznají čas. Jsou to rytmy, které jsou někde na samém dně naší podstaty a naše srdce zrychlí vždycky, když je zaslechnem.

Natasha je jako šamanka vzývající duchy naší doby, hledající útěchu a pochopení. Ve všech těch písničkách z jejího hlasu slyšíte takovou zvláštní melancholii a zároveň touhu. Její zpěv je tak křehký, ale přitom tak intenzivní, že byste chtěli v tichosti křičet s ní. Ten němý výkřik by se pak nesl nad prastarými posvátnými hvozdy mezi všemi těmi zapomenutými duchy a bloudícími dušemi, se kterými by společně kroužil mezi stromy nikdy nekončící nocí. Nocí prodchnutou Natashiným zpěvem ozývajícím se od rituálních ohňů, jež dávno vyhasli a přesto jsou tu navěky.