Chairlift - Moth

Můj hudební rok 2015 se nesl ve znamení žen. Nové desky vydaly snad všechny zpěvačky, ke kterým jsem kdy vzhlížel, od Mariny and the Diamonds a Florence + The Machine přes Grimes až po samotnou Björk, k tomu se přidaly další, které se nově objevily nebo které jsem pro sebe nově objevil já. Když pak v prosinci vyšly první singly z chystaného alba synthpopového dua Chairlift, jehož hlasem je další z hudebních femme fatales Caroline Polachek, dalo se tušit, že v mém playlistu bude ženský zpěv zaujímat podstatnou část pomyslného koláče poslouchanosti i v novém roce.

Do povědomí se Chairlift dostali zajímavým debutovým albem Does You Inspire You a především love songem Bruises, který se objevil i v reklamě na Apple. Po odchodu kytaristy Aarona Pfenninga a vydání desky Something si získali srdce těch, kteří prahnou po kvalitní kombinaci synth a dream popu. Takové, která nezůstává jen chytlavá, ale prozrazuje nemalou dávku tvůrčího potenciálu a muzikantského talentu. V mezičase Caroline Polachek na svém laptopu po hotelech nahrála pod pseudonymem Ramona Lisa povedený sólový počin Arcadia a celé duo bylo přizváno mimo jiné k produkci písně No Angel popové hvězdy Beyoncé.

Snad i tam kapela načerpala inspiraci k pojetí novinky Moth, která si na r’n’b a hiphopových podkladech a rytmech ujíždí a dokáže je kombinovat se svým zaběhlým hudebním výrazivem víc než povedeně. Funky groovy nutí posluchače k pohybu v bocích či minimálně podupávání nohou, tradičně snové syntezátorové party a vokální melodie ho unáší k bloudění ve vyšších sférách, aby si nakonec buď vybral polohu jemu bližší, nebo se našel uprostřed mezi póly a tenhle mix si naplno užíval. A odtud není úniku, protože jak novátorská Ch-Ching, hitová Romeo nebo pro desku nejtypičtější Show U Off, jsou zatraceně návykové kousky. Moth ale samozřejmě obsahuje i písně pro křehčí povahy, Crying in Public toho budiž důkazem.

Chairlift už se jako kapela, která si zaslouží širší pozornost, s novou nahrávkou etabluje znovu a pevněji. A to jak díky schopnosti psát chytlavé, přitom hudebně zajímavé písně, tak díky svému projevu (hlavní kredit samozřejmě zasluhuje operně školená Caroline), odvaze i odhodlání se vyvíjet.

Recenze vyšla v časopise Full Moon #59.