Devin Townsend Project - Epicloud

Poté, co se Devin Townsend dosyta vyřádil v extrémních polohách souběžně vydaných desek Deconstruction a Ghost, vrátil se s další řadovkou svého Projectu k osvědčenému eklektismu. Ani maniakální metalová burleska ani folk-ambientní meditace, ale ode všeho trochu a v podobě, která Kanaďanova stálého fanouška ničím nešokuje, zato zaručeně potěší. Epicloud je syntézou toho nejlepšího z Townsendových tvůrčích postupů, svobodně brouzdá v širokém prostoru mezi zmíněnými póly a zastihuje svého autora ve skvělé skladatelské formě.

Dočkáme se pompézních melodií, agresivních metalových riffů i něžných akustických pasáží. Právě tu křehčí stránku vydatně pomáhají zdůraznit vokály zpěvačky Anneke van Giersbergen z holandských The Gathering, která v některých písních (True North, Save Our Now nebo Angel) sekunduje Townsendovi i jako sólistka. Obzvlášť působivý je kontrast mezi jejími party a mohutnými sbory podepřenými kopákovou kanonádou v monstrózní hymně Grace. Anneke s Townsendem spolupracovala už dříve (například album Addicted), tentokrát ale její vklad přesahuje status hosta a je po zásluze uváděna jako členka kapely.

Townsendovi se podařilo všechny ty různé polohy v rámci alba promíchat a podat s vzácnou vyváženosti, přesto se dá i ledacos vypíchnout. Skvěle mu vyšly tvrdší, přímočaře svištící kousky Liberation a More!, v dalším úderném songu Lucky Animals zase skvěle funguje trocha té teatrální pošahanosti, v jaké si Townsend jindy libuje mnohem víc. Urputné metalové nářezy vyniknou ale i proto, že jsou prokládány volnějšími akustickými písněmi, jakou je chorálovitá balada Where We Belong nebo dojemné milostné vyznání Divine. To tvoří na albu působivý protiklad k předcházející nadupané verzi písně Kingdom, pocházející původně ze starší Devinovy desky Physicist.

Album Epicloud je, jak název napovídá, skutečně epické i hlasité, Townsend ale přiznanou bombastičnost svého rukopisu stále dovede jemně korigovat poťouchlým humorem. Proto se mu dá věřit patos, silácké pózy i sentiment. Na této nahrávce nehledá nové výzvy, spíš rovnováhu mezi různými částmi své osobnosti, mezi pošukem a romantikem. Zlatá střední cesta ale v tomto případě rozhodně neznamená průměr.