Divokej Bill - Tsunami

Divokej Bill si nechal od poslední řadovky "15" čtyři roky času, během kterého střádal materiál na nové album. Na "Tsunami" jsou mezi písničkami samozřejmě i nějaké starší nedodělané nápady, které teprve tady dostaly finální podoby. Skladby jsou pomalé i rychlé, vážné i veselé, tak trochu od každého něco. Ale kýžený výsledek tento mišmaš nepřinesl.

Nepomohla ani účast producenta Pavla Karlíka, smyčcové pasáže Apollon Quartetu, foukací harmonika banjisty Jacka či Jurdův kontrabas. U Billů lze kvitovat, že se stále drží svého specifického soundu, neexperimentují, naopak se ho snaží vyladit do největší dokonalosti. Problém ale nastane ve chvíli, kdy prostě chybí jednoznačný hit, písnička, která vám vleze do hlavy a nechce z ní ven. Něco, co se kapele z Úval už mnohokrát v minulosti podařilo nahrát - u poslední řadovky šlo třeba o song "Vstávej".

Singly, které byly před celou deskou vydány - titulní "Tsunami" a "Kořala" - sice nejsou špatné, ale také nejsou žádné opravdové pecky. Chybí jim šmrnc i tah na branku. Ba co víc, u dalších písní je to ještě horší. A úplně nejblbější pocit je, když si řeknete, že prostě musíte dát desce šanci větším počtem poslechů a nezmění se vůbec nic. Skladby se pod kůži nezadřou a spíše vás některé začnou opravdu otravovat.

Zůstane vám po nich pouze pachuť určité jalovosti a pocit vystřílených nábojů. Jaké je pak osvěžení, když si pěvecký part rozdělí víc členů kapely nebo zazní pěkné sólo na elektrickou kytaru ("Vojáci")! Jenže takových okamžiků na albu moc není. Potěší závěrečná, už dle názvu odlehčená "Vodrhovačka", ale celkově se na desku nedá pohlédnout jinak než na průměrnou. Ještěže nám hity nabídla předloňská "Platinum Collection". Naživo na turné snad budou skladby fungovat lépe.