Iamme / Cermaque - Gravitace

Střety osobitých pohledů na svět, jež našly zhmotnění v podobě autorského alba, nejsou v mezi písničkáři ničím zvláštním. Ovšem v případě Iamme (Andrea Čermák Knotková) a Cermaque (Jakub Čermák) došlo k prolnutí ve vícero vrstvách. Za Gravitací totiž stojí nejen několikaleté hudební setkávání, ale v poslední době i partnerské soužití, rodičovství a především nedávné rozhodnutí vyměnit na půl roku domov za cestování Evropou. Stará obytná kára, roční dcerka, nečekané události a setkání i rozhodnutí vše dokumentovat jak po stránce vizuální, tak písňové.

Emocemi a nadšením napěchované písně a zvukové záznamy z cest byly následně vystaveny vzájemné autorské cenzuře, ale především se dostaly do rukou duší nejen spřízněných, ale na zdejší hudební scéně též výrazně směrodatných. Přístup Ondřeje Ježka zaručuje neobroušenost hran a životadárný tep, aranže dlouholetého pokrevního bratra Martina Evžena Kyšperského znovu balancují na hraně nahodilé hravosti svérázného výrostka a do detailu promýšlejícího konstruktéra. Přirozenou známkou písničkářské evoluce je pak střet nadhledu hostujícího Vladimíra Merty s producentskými švy a řezy Bonuse. Tím nejzdařilejším ze zdejšího folku obdarovaný Marek Doubrava a Kittchen dodávají již tak pestrému albu další výrazné producentské odstíny. Obavy? Přílišná pestrost, tříštění sil jednotlivých osobností, nesoudržná rozevlátost? Kdepak. Gravitace funguje dokonale, vše je v rovnováze.

Výsledný písňový zápisník je dosud nejvydařenějším albem obou autorů, a tedy ideálním tipem na první setkání pro hledajícího posluchače. A shrnutí pro staré známé? Projev Jakuba Čermáka je méně expresivní, texty jsou úspornější a přímočařejší. Někdejší chrlení košatých, obrazotvorných veršů mládím rozervaného romantika přešlo v glosy o stavu současného světa a postřehy z každodenního života. Opar české hudební alternativy je tentokrát jen velmi lehounký, brány folkových festivalů se mohou zvolna otevírat.

Recenze vyšla v časopise Full Moon #62-3.