Longital - Teraz

V dětství jsem měl rád omalovánky a různé skládačky, které jste nejprve museli vystříhat a až posléze jste se mohli pustit do složení buď dle návodu, nebo popustit uzdu své bujaré fantazii. Čím bližší je váš vztah s Longital, tím víc vnímáte, že se svým způsobem vracíte do těch let, kdy jste si více hráli, než plnili všelijaké úkoly a měli velkou nůši povinností. Na jednu stranu toto originální duo kompletně odpojilo svou minulost k Dlhým dielům, přesto se s každičkým novým (klidně i maličkým) krokem posunují dál/více do sebe a disky ládují velmi osobitou zpovědí. Nápaditý booklet novinky "Teraz" vás zavede na bod, na kterém musíte své rozhodnutí udělat dříve, než napočítáte do tří.

Pryč jsou chmury, setmělé kouty a jakási převalující se posmutnělost. "Teraz" je přímočaře optimistické, rozverné, přesto ponechá dostatek prostoru k zamyšlení a urovnání si myšlenek. Shina a Dano Salontay se vzájemně doplňují a přinášejí do své mozaiky několik barevných odstínů sklíček, které vrství přes sebe zcela intuitivně. Hudební složka je více propracovaná, komplikovaná a jednoduchá naráz; plně si vystačí s pro ně typickými prostředky (baskytara, elektrická kytara a laptop). Mikrosvět "Teraz" je místy zcela banální, staví na základních pilířích, přesto je smysluplný. Pro někoho to může být překvapení, pro Longital však jasné směrování bez zbytečných zamotávání se do sebe samotných.

Patrná je i dějová linie, která jako by kopírovala samotný život. "Len letia okolo" je skoro bezstarostná úvodní sekvence obrazců, kdy Shina z kraje jen pobrukuje základní melodii a Dano recituje náhodná slova plná spojitostí ("Draky, mraky, tašky, sáčky, vrany, vlaky, čiapky, šály, postavy vo sne"). Jejich dialogy se místy doplňují, jindy zcela rozcházejí, jako by si každý chtěl protlačit tu svou písničku, ve finále to však vše zapadá; žádné repete již poznaného. Jsou tu dvojsmysly, protipóly, ale v přesném měřítku jejich pozorovací optiky. "Von von" je o hledání správné cesty, reality obklopující každého z nás, ale i ona pěšina, na které si volně vykračujete, nemusí nikam vést; v tom je ona záludnost, která na "Teraz" má svou patrnou roli. Vše nabírá na obrátkách a emocích a končí u naléhavé "A to je všetko?" (tu doplňuje uvolněná instrumentálka "Bodka"). Nechybí klavírní vsuvky, dechy, namnožené hlasy a posbírané rytmické smyčky, v nichž se Dano stává mistrem.

Nic si tu nepřekáží. Když "Teraz" zdoláte, dostanete se na vrchol (Longital na jednom bratislavském vrcholku bydlí, shoda okolností) k imaginární rozhledně, zjistíte mnohé skutečnosti, pravdy a dostane se vám krásného rozhledu a volného rozletu niterních pocitů. "Teraz" je po všech stránkách vyrovnaná nahrávka, na které tato dvojice povyrostla k dalšímu levelu (poslední stupínek pro teraz zůstává v záloze do blízké budoucnosti). Nepotřebují velké nahrávající studio, přesto znějí na rámec krajiny nejenom kdysi bratrské, hranice se totiž mohou hravě bortit právě jako ony dětské kostky.

P. S.:Longital "Teraz" pokřtí na několika koncertech, ten pražský se odehraje již ve středu 8. prosince v Rock Café.