populární kousky a fan-favourites. A ještě tu jsou prostorové důvody.
Na kompletu "Čas je šťastnej lhář" se valnou měrou podílel sám Michal Prokop, a částečně tak z beder editora Karla Deniše (nedávno velmi reprezentativně poskládal 2CD z nahrávek Luboše Andršta "Timeline 1971-2017) sejmul tíhu zodpovědnosti sáhnout po tom správném. Vznikl tak výběr v zásadě bilanční, výběr toho, co sám interpret považuje za nejlepší - či snad nejvýstižnější - ve své kariéře.
Výhodou je, že diskografie Michala Prokopa není, navzdory třiapadesátiletému období, které kompilace pokrývá, zas tak bohatá. Jen devět studiových alb, která, pravda, při retrospektivním pohledu vlastně nemají vyloženě slabý moment. A to nelze říct ani o takovém Vladimíru Mišíkovi, jak ostatně ukazuje rovněž nedávno reeditovaný titul "Špejchar 1969-1991".
O to těžší to bylo a zamrzí, že místy některé silné kusy musely padnout za oběť striktně dané stopáži. Je ale prostě škoda, že klíčová deska "Město ER" je tu reprezentována dvojicí "Tys kámen" a "Noc je můj den", a nikoliv alespoň onou zkrácenou verzí titulního opusu, která vyšla na kainarovské výběrovce "Obelisk". Paradoxně více místa tu dostalo debutové cover album Framusu Five "Blues In Soul", jakkoliv je fajn ty tři písně slyšet bez uměle dolepeného potlesku publika, který kazí původní vydání výborné nahrávky.
Nejvíce prostoru pochopitelně dostává legendární "Kolej Yesterday". Použitá trojice -... číst dále
populární kousky a fan-favourites. A ještě tu jsou prostorové důvody.
Na kompletu "Čas je šťastnej lhář" se valnou měrou podílel sám Michal Prokop, a částečně tak z beder editora Karla Deniše (nedávno velmi reprezentativně poskládal 2CD z nahrávek Luboše Andršta "Timeline 1971-2017) sejmul tíhu zodpovědnosti sáhnout po tom správném. Vznikl tak výběr v zásadě bilanční, výběr toho, co sám interpret považuje za nejlepší - či snad nejvýstižnější - ve své kariéře.
Výhodou je, že diskografie Michala Prokopa není, navzdory třiapadesátiletému období, které kompilace pokrývá, zas tak bohatá. Jen devět studiových alb, která, pravda, při retrospektivním pohledu vlastně nemají vyloženě slabý moment. A to nelze říct ani o takovém Vladimíru Mišíkovi, jak ostatně ukazuje rovněž nedávno reeditovaný titul "Špejchar 1969-1991".
O to těžší to bylo a zamrzí, že místy některé silné kusy musely padnout za oběť striktně dané stopáži. Je ale prostě škoda, že klíčová deska "Město ER" je tu reprezentována dvojicí "Tys kámen" a "Noc je můj den", a nikoliv alespoň onou zkrácenou verzí titulního opusu, která vyšla na kainarovské výběrovce "Obelisk". Paradoxně více místa tu dostalo debutové cover album Framusu Five "Blues In Soul", jakkoliv je fajn ty tři písně slyšet bez uměle dolepeného potlesku publika, který kazí původní vydání výborné nahrávky.
Nejvíce prostoru pochopitelně dostává legendární "Kolej Yesterday". Použitá trojice - titulní skladba, "Blues o spolykaných slovech" a "Bitva o Karlův most" - je prostě stálicí tak, jak leží a běží, i na koncertech, a nemůže proto chybět ani tady. Jako vyváženější na mě působí druhá polovina, respektive druhý vinyl, mapující roky 1987 až 2021. Sbírka vrcholí se zatím poslední řadovkou "Mohlo by to bejt nebe...".
Prokopovská kompilace bohužel naráží na limity stopáže - i tento muzikant by si totiž, podobně jako zmíněný jeho souputník Andršt, zasloužil prostor dvou CD. Pak by mohlo dojít na živáky a trochu toho blues, hraní v triu právě s Lubošem Andrštem a Janem Hrubým, duet s Helenou Arnetovou nebo ukázky s poněkud pozapomenutého alba "Černý ovce", které vzniklo ve spolupráci s houslistou Hrubým. Vybírat by bylo rozhodně z čeho.
V této podobě zůstává "Čas je šťastnej lhář" podařeným průvodcem pro začátečníky. Ten je velmi hutný, kromě "Města ER" tu nic skutečně zásadního nechybí. Chválu zaslouží taky povedený zvuk i graficky dobře odvedená práce Karla Halouna a Luďka Kubíka na rozevíracím vinylovém gatefoldu, přičemž na vnitřních obalech obou LP zůstalo místo i na podrobné sleevenoty. V každém případě je toto dílo dobře odvedenou a poctivou prací, k níž se lze vracet opakovaně a s radostí. Pokud je prostě chuť na nějakého toho Prokopa, je tento počin velice dobrou volbou.]]>
Komentáře