Mogwai - As the Love Continues

Doba, kdy jsou všichni zavření doma, nic se neděje a svět se jakoby zapouzdřil v jakémsi bezčasém neurčitu, je očividně ideální pro zasněné kytarové melancholie zahalené do imaginativní, až soundtrackové mlhy. A to je pro skotskou formaci Mogwai doslova domácí hřiště. "As The Loves Continues" ji zachycuje v plné síle.

Nahrávka je čistě covidovou záležitostí - práce na ní začaly s první britskou karanténou v únoru 2020 a vyšla v podstatě po roce. Jedenáctiskladbová kolekce je až na drobné výjimky (výborná "Ritchie Sacramento" a dvojí použití vokodéru, kdy se hlas mění spíše v další nástroj) výhradně instrumentální - slova by byla nadbytečná. Představivost posluchače dostává absolutní volnost, Mogwai ho nechávají prožívat vlastní příběhy. Hudba svobodně plyne a vytváří soundtrack k niterným představám toho, kdo těmto volně plynoucím nitkám melodií naslouchá.

Album funguje jako uzavřený celek i jako jednotlivé kusy. Jednou jsou skladby klenutější, s čistými, nosnými melodiemi, jinde křehké, ponořené do sebe, abstraktnější. Oproti předchozí řadovce "Every Country's Sun" staví skupina nyní výrazněji na kytarách. V základu snad každé kompozice stojí shoegazeová kytarová mlha, na niž jsou s různou intenzitou položeny jednotlivé proplétající se linky i elektronické vrstvy, místy připomínající rané Depeche Mode. A v "Ceilling Granny" poněkud nečekaně dojde i na sebevědomý riff, který razantně rozbije melancholii předchozího dění. Skvělé!

Vše je ale zahalené do typické rozostřenosti tu více, tu méně se pohybující na hraně ambientu. Mogwai se nikam neženou, spěch ostatně není výsadou žánru. Jejich silnou stránkou je dynamika: pozvolná gradace motivů, ve vlnách přicházející mohutné pasáže i jen klidné šumění v dáli. Děje se toho tady vážně spousta...

"As The Love Continues" je nejvýraznější nahrávkou Mogwai za hodně dlouhou dobu. Důraz na kytary se vyplatil. Výsledek je vyvážený, přístupný, ale ne hloupý či snad prvoplánový. Obstojí při soustředěném poslechu, ale i jako příjemná hudba plynoucí si v pozadí. Je to kolekce plná výrazných skladeb. Kniha povídek, která výborně funguje jako celek? Tohle přirovnání se nabízí. Jenže tuhle knížku někdo vzal a vymáchal ji v potoce. Z příběhů v ní obsažených se staly rozpité fragmenty, které probouzejí fantazii při jejich doplňování.