Považuje se za obyvatele Mléčné Dráhy a je narozen na planetě Zemi, konkrétně v porodnici Českých Budějovic. Je součástí DIY scény jižní části České republiky a věnuje se muzice ze všech možných úhlů. Má rád řízení vozidel, vaření, hraní s kapelou, koncerty a festivaly, alkohol, jedy, párty, přírodu, jídlo, historii, kupodivu příbuzné, kamarády a v neposlední řadě svoji přítelkyni a kočku. Nemá rád lidskou blbost, ignoraci obecně, xenofobii, války a zbraně, nepříjemné lidi, když se ráno probudí na gauči v botách a oblečení, kocoviny, dojezdy, dálniční zácpy a zelenou.
Kapela, koncerty, cestování. Jak to všechno začalo?
Hrál jsem ve Soxoo, což byl takovej improvizační bordel na kolečkách, se kterým jsme dobývali svět. Předtím nějaká ta středoškolská "punková" kapela, která hrála hlavně pro kamarády ze vsi. A jamovací banda taky byla, měli jsme dokonce koncert s Bugmen. Teď hraju čtvrtým rokem s Tosiro.
Soxoo běželi a my hořekovali u piva, jak je to s tou muzikou v Budějcích na hovno, a tak vznikli NAAB. Udělali jsme s Cíkálem první Noise Party ve Velbloudu a všem Jihočechům vytřeli zrak. Z toho teda vyplývá, že jsem zakládajícím členem a dodnes s klukama působím, načínáme už devátý rok. Za muzikou cestuju už od patnácti, to bylo období, kdy jsme jezdili vlakem po jihu, chodili na punkáče a spali na nádraží. Občas do té Prahy, to je jasný, pak se rádius rozšířil do Berlína atd. To mě nepustilo a časem se mi koníček stal zaměstnáním a teď obrážím Evropu s bandama hlavně ze zámoří.
Top 10 nejkrásnějších míst, které jsi navštívil.
Občas je super squat a jindy vymazlenej klub. Co se týče přírody, je to podobně. Tento žebříček neberu ani vzestupně, ani sestupně: Rumunsko, Česká republika, Skotsko, Itálie (speciálně Toskánsko), Švédsko, Budapešť, Den Haag, Berlín, Novohradské hory a Šumava... a Českobudějovicko!
Nejdivnější kapela, kterou jste s NAAB dělali.
Z těch nojzových věcí např. Gokoon, Napalmed, Mindfucking Boy a spol.
Co chystáš do budoucna?
S Tosiro vydáme do tří měsíců novou desku a snad klapne evropské turné na čtrnáct dní.
S NAAB to má svůj vlastní život a rádi bychom svůj autonomní prostor v Českých Budějovicích. Label pořad jede, koncerty taky. Osobně bych rád pokračoval v tom, co dělám, podíval se konečně do Japonska, víc a víc se věnoval cestování.
Na jaké muzice jsi vyrostl a proč jsi začal hrát zrovna na baskytaru?
Když mi bylo osm, měl jsem oblíbenou trojici Dalibor Janda, U2 a Má jí motorovou od Kabátů. Vyrostl jsem na zkušebnový klasice. Český starší punky a potom Velveti, Nirvana, Sonic Youth atd. Až trochu později jsem díky Cíkálovi a Sokolovi poznal novější věci. Původně jsem hrál normální elektriku a když se mnou z NAABu už nikdo nechtěl hrát, začal jsem zkoušet basu. Hrnout kila se mi teď zamlouvá víc a mimoto jsou kytaristi pěkný nudaři!
Jak probíhá takový typický pracovní den profesionálního kapelního řidiče, co u toho aktuálně rád posloucháš a jak jsi k té práci přišel?
Pokud vytrvale skáčeš lidem do řiti a poštěstí se ti, tak dostaneš první job, a když máš toho štěstí víc, tak se ti podaří jet i delší turné. Je to neprostupný prostředí a každý tady si hlídá svůj píseček. Já měl štěstí, že se mi na první turné ozval kamarád z Budějc Robert a nabídl mi první kšeft s Torture Squad. Pak dva roky pauza a přišly další kšefty.
Den profesionálního kapelního řidiče probíhá pokaždé jinak. Občas sprchou a snídaní a někdy vstáváš ve čtyři ráno v dodávce, naženeš bandu do auta a jedeš. Potom se snažíš za ideálních podmínek dostat kapelu z bodu A do bodu B. Pokud dorazí všichni v jednom autě a včas, dá se to nazývat úspěchem. V autě je nuda, všichni spí, tak si jedu podcasty o vědě, historii, hudbě, technice. Radio Wave se dá občas poslouchat (bez tý muziky, to dá rozum), magazín Leonardo a všechny chytrý kecy pro starý páky. Pak je dost věcí o hnusech a zrůdnostech, který dělaly ty svině fašistický a posléze i zmrdi komunistický. Občas to komentuju, a pokud jedu v autě sám bez kapely, tak si s tím povídám a vystačím si.
Z hudby to, co chodí v rámci nabídek NAABu, co mi někdo doporučí, a taky starý fláky a písničky o lásce, viz Lightning Bolt, Gride, Maserati a tak...
Zaparkuješ dodávku a jediný co tě zajímá je večeře, potom klasický sightseeing a buď do pelechu vorazit si, za známýma, nebo smrdíš s kapelou v klubu a prodáváš jim merch.
Nejhorší zážitek z tourování?
Když se všechno od rána sere, nemáš tour book, takže jedeš naslepo do nějakýho města, nemáš se komu dovolat, jsi na dálnici s rozbitým autem, je 42 stupňů ve stínu atd. Historek je dost.
Doug Tuttle live in Mölme. Jel jsem s nim turné a je to superšpica muzikant, kterej si sám dělá efektový krabičky a fajn spokoš.
UT z Itálie. Mladý band padesátníků. Překvapení večera na turné v Janově s Purling Hiss.
Tohle je nejlepší kapela, která mě vždycky rozbrečí.
Hroznej doják, musim to sem dát. Shieldi se nadobro rozpadli, vím to pár dní. Měli jsme je v Budějcích mockrát, takže srdcovka. Je mi z toho smutno.
Když hrajou čtyři kapely v jednom sále, třebas i všechny najednou. To chceš!
Aby všichni věděli, jak se dělá party, kurva.
Indická jídla jsou výzva.
Tenhle už na to taky párkrát hrál.
...a jedno velmi staré oblíbené video.
