Vašek Klíma je z Prahy. Porodili ho tu, tráví tady většinu času, ale žil dost dlouho kousek za (ale fakt jen kousek). Studuje lidi s placatými obličeji a božskou vodkou. Bojí se výšek, ale miluje výhledy. Jeho hudební vkus můžete posoudit na akcích pod hlavičkou Heartnoize Promotion, kde vám spolu s Davidem Čajčíkem (Full Moon) naservírovali koncerty kapel jako jsou Downfall of Gaia, No Omega, Obscure Sphinx, Dragged Into Sunlight, A Storm of Light a mnoho dalších.
Promotérská skupina Heartnoize Promotion působí v Praze od roku 2012 a ty jsi stál u jejího vzniku. Co tě k tomu vedlo?
Nějakou dobu jsem si pohrával s myšlenkou, že bych mohl pořádat koncerty zahraničních kapel. Pár akcí s českejma jsem měl za sebou a motal jsem se okolo několika koncertů, který dělali kluci ze Shameless, takže jsem trochu věděl co a jak. Některý žánry, který mě bavily, byly u nás nedostatkový zboží. Třeba post-black metal. Tak jsem si pozval Heretoir, povedlo se a pak se to rychle rozjelo. Přidal se ke mně Čajda, jsme bejvalý spolužáci, spolubydlící a spoluhráči v kapele, takže bylo přirozený dělat další věc dohromady, když tohle manželství tak pěkně funguje. Stejně jsme se vždycky bavili hodiny o muzice a najednou jsme to mohli přetavit v něco skutečnýho a bavit se ještě víc. No a teď se snad rozjede i slovenská divize, což pomůže trochu vymanit se z naší poštovně metalový bubliny.
Který z koncertů pro tebe nejvíc znamenal?
Všechny koncerty byly nejvíc. Nejvíc průser, nejvíc narváno, nejvíc nadšený publikum, nejvíc zhulenej zvukař ve Finalu... Vždycky to ale stálo za to a nevybavím si ani jeden koncert, kterej by nebyl super. I když tam třeba dorazili tři lidi (dík, mimochodem). Asi největší zlom v naší nedlouhý promotérský "kariéře" byli Amenra, který jsme dělali ještě se Zefvem. Jejich technický požadavky přesahovaly možnosti většiny pražskejch klubů, potřebovali velkou projekci a taky to stálo, aspoň pro nás, majlant. Snažili jsme se je sem dostat x měsíců, vyměnili si hromadu mailů a byl to krásnej pocit, když to nakonec dopadlo.
Často se u vás jako předkapela objevují Nulajednanulanula, proč jste si je tak oblíbili?
Protože jsou skvělý a nebojej se hrát s blackmetalistama. Neznám lepší českej emo bordel.
Nejzábavnější položka v kapelních riderech?
Kapely, se kterejma jsme měli tu čest, jsou v tomhle trošku nudný. Největší kuriozita, kterou jsme objevili v rideru, byla čerstvá krev pro Archgoat. Jinak tam najdeš maximálně nějaký vtipný průpovídky, ani drogy tolik nejedou.
Jak se shání v Praze čerstvá krev?
V dobrym řeznictví pochodíte. Je to ale lepši objednat, zvlášť jestli potřebujete zásobit celej black metalovej festival.
S kým se vám zatím nejlíp spolupracovalo?
Snad se všema kapelama se nám spolupracovalo dobře. Když dodržíš to, na čem se domluvíte, je to v pohodě. S klubama je to horší. Leccos se dá vypozorovat z toho, kde děláme akce opakovaně. Na spoustě místech se k promotérům chovaj jako k někomu, kdo je hrozně obtěžuje, ne jako k lidem, který jim vydělávaj peníze. A bohužel jim to často prochází, protože v Praze je obrovskej přetlak akcí, ale rozumnejch prostor, kde by se daly udělat, je relativně málo. O to víc si vážim klubů, kde to tak nefunguje, naštěstí jich v Praze taky pár je. U promotérů je to jednoduchý, když nás někdo štve a nelíbí se nám, jak to dělá, nespolupracujeme s nim. S některejma si rozumíme víc, co se týče našeho hudebního vkusu, s některejma míň. A třeba s ][ rozhodně víc.
Co chystáte na letošní rok?
V listopadu budeme dělat koncert, dovolím si říct, legendárním Caspian, krásnej post-rock v krásnym prostředí Vily Štvanice, a pak norskejm jazzmetalovejm šílencům Shining (ve spolupráci s ][). Potom nás čeká ještě spousta dalších na říjen a listopad, který budeme co nevidět oznamovat. Post-punk, post-metal, black metal. Umřem. Ale snad stáhnem i pár duší s sebou.
Nevim, kdo jinej je takhle schopnej balancovat na ostrý hraně kýče a popíku, a přitom nespadnout do sraček. A ještě k tomu natočit tak pěknej klip. Jo a dlouho se tam blinká. Life is good.
Geniální dvojka, pan Richard D. James a můj milovanej Chris Cunningham. A nejdelší limuzína.
Byly doby, kdy i ten nejkomerčnější drum´n´bass měl duši a mohli ho dělat takový "hezouni" jako Goldie.
Takhle to dopadá, když dáte Gasparovi peníze, aby vám natočil videoklip, a on si za to uspořádá swingers party. Ale videjko z toho natočil hezký, to jo. (18+)
Kdo nemá sto padesát kilo, možná neumře v osmadvaceti na infarkt, ale taky nemůže takhle božsky rapovat.
Lengsel nikdo nechce znát. Jsou to křesťani, což se v Norsku moc nenosí, ale přitom dřív hráli black metal, což se nenosí zase mezi křesťanama. A jako by to nestačilo, ještě hráli v Extol. Přesto je to hrozně dobrý.
V Praze na nich bylo sice pět a půl člověka, to ale nic nemění na tom, že je to asi nejlepší současnej post-punk. Tak příště.
Asi bych sem měl už dát nějakej metal, co? Zase si trochu přihřeju polívčičku a vrátíme se do Norska. Doufám, že je všem jasný, jakej maj program čtvrtýho listopadu. Kdyby měl někdo problémy s pamětí, pomůže písnička.
Ani nevim, proč tuhle pecku tak zbožňuju. Možná kvůli tomu sólu nebo možná protože jednou, až budu namakanej a plešatej (což rozhodně plánuju), chci umět taky tak pěkně kázat a hrozit jako Frank Mullen.
A na závěr co jiného než ambientně blackmetalovej psychoterror ze šestý dimenze halucinogenního vesmíru.
