Už v minulosti jsme vám v naší sérii nabídli podcasty, které si plně zasloužily označení exkluzvní. Ten aktuální je ale přece jen ještě o něco výjimečnější. Jeho autorem je skotský hudebník Marc Dall, který tvoří pod jménem Dalhous. Jeho reakce na žádost o příspěvek do sére, byla stejně kouzelná, jako hotový podcast. Loni v dubnu nám ve schránce přistál e-mail, ve kterém stálo: "Normálně mixtapes nedělám, při téhle příležitosti bych ale mohl dát dohromady nějaké skladby, které jsem poslouchal během vzniku nové desky." Bylo jasné, že tohle je příležitost, kterou si nemůžeme jen tak nechat ujít!
Onou deskou, o které Dall mluvil, bylo album The Composite Moods Collection Vol. One: House Number 44, které po měsících odkladů vychází v březnu na značce Blackest Ever Black. Pod jménem Dalhous tu zatím vyšly dvě dlouhohrající desky a stejný počet EP, loni pak tuto diskografii obohatila ještě limitovaná edice kazet s raritními demonahrávkami. Zatím posledním počinem Dalhous je rozjezd podcastové série Fading Somewhere Else, kterou Dall připravuje společně s italským producentem Alberem Rossou zvaným Mørkeblå pro britské rádio Resonance 104.4fm.
O Dalhous se v minulosti často psalo jako o dvojici tvořené kromě Dalla ještě Alexem Anderem. Dall ale tvrdí, že šlo vždycky o jeho sólový projekt, se kterým mu Ander pouze pomáhá s technickou stránkou vzniku skladeb a také společně vystupují naživo. Při poslechu tvorby Dalhous vystávají na mysli paralely s obrazovými kolážemi, ve kterých zdrojové materiály vstupují do nových významových souvislostí. Běžné posluchačské návyky jsou neustále zpochybňovány - chce-li člověk do Dallovy hudby proniknout, musí se přizpůsobit on jí a ne naopak.
Před dvěma lety nechali Dall s Anderem nahlédnout do své kuchyně redaktorovi serveru Resident Advisor. Dall v článku popisuje svou tvůrčí metodu, při které nahrává hotové skladby do sampleru a poté jimi manipuluje pomocí MIDI klávesnice. Občas takto vzniklý track prožene samplerem ještě několikrát, takže ve výsledku nezbyde z originálního tracku prakticky nic. „Nechci poslouchat zvuky, které už znám - basu, bicí, vokál... To je nuda,“ říká Dall a dodává: „Cílém téhle hry je přijít s něčím zajímavějším, snažím se tedy manipulovat zvuk nástrojů, které používám tak, aby vzniklo něco úplně jiného.“
Na mimohudební úrovni je leitmotivem tvorby Dalhous dílo skotského psychiatra R.D. Lainga. Laing se ve svém díle zabýval vlivem rodinných vazeb na psychické problémy pacientů. Bývá asociován se školou tzv. antipsychiatrie, což je ovšem nálepka, kterou on sám odmítal. Téma duševního zdraví představuje jakýsi rámec, ke kterému Dall vztahuje své uvažování o své hudební tvorbě. Debutová deska Dalhous se ostatně jmenovala An Ambassador For Laing, druhá a zatím poslední nesla název Will To Be Well.
Novinka, která vyjde za pár dní, představuje první díl trilogie, která podle tiskové zprávy zkoumá „vztah mezi dvěma bytostmi obývajícími tentýž uzavřený prostor - jejich interakce, vědomí vlastního já a jeden druhého a také významově nabitého prostoru mezi nimi“. Jedna z postav tohoto imaginárního prostoru je dle svého vlastního přesvědčení duševně zdravá, druhá trpí blíže nespecifikovanou poruchou. Při tvorbě hudebního vyjádření výše naznačené situace inspirovaly Dalla kromě jiného filmové soundtracky ze 70. a 80. let a právě ukázky z nich tvoří páteř jeho podcastu pro XPLAYMIX. Nejen o něm se více dozvíte z následujícího rozhovoru:
Představ nám svůj podcast! Proč zní zrovna tak, jak zní?
Podcast představuje výběr z věcí, které jsem v poslední době poslouchal. Přistupovat jsem k němu stejně, jako když dávám dohromady desku Dalhous. Vzal jsem části jednotlivých skladeb a ty jsem navrstvil přes sebe tak, aby vznikla pokud možno zajímavá a volně plynoucí zvuková koláž.
Vždycky jsem měl Dalhous za dvojici, na aktuálních promo fotkách jsi ale jenom ty. Jak to teda je?
Vždycky to byl můj sólový projekt. Alex (Ander - pozn. aut.) mi občas pomáhá s technickými věcmi kolem manipulace se zvuky a kromě toho se mnou vystupuje naživo.
V minulosti ses ve své tvorbě hodně opíral o myšlenky psychiatra R.D. Lainga. Je tomu tak i na nové desce?
Pořád se jedná o jeden a tentýž myšlenkový svět. Osobně jsem si čím dál tím jistější tím, čím se zrovna zabývám a také tím, z jakých základů vycházejí desky Dalhous. Většina umělců to tak má - nejprve zaměříte síly do určité oblasti, kterou se pak snažíte neustále zkoumat a rozvíjet. Myslím, že se hudba Dalhous bude vždycky tak či onak dotýkat tématu duševních nemocí, protože se jedná o nevyčerpatelnou studnici nápadů.
Dalhous patří ke klíčovým koním londýnského labelu Blackest Ever Black. V 90. letech se podobné labely profilovali jako svého druhu komunita podobně smýšlejících lidí. Platí to i dneska v případě BEB?
Těžko říct, v poslední době se ten label hodně rozrostl. Občas se ke mně dostane něco nového, co vydávají, moc pozorně to ale nesleduju. Z toho, co jsem slyšel a viděl, se mi zdá, že tam určitý podvědomý kolektivní duch existuje. Je za tím samozřejmě i pečlivá kurátorská práce samotného labelu.
Co tě čeká ve zbytku roku, případně dál v budoucnu?
Za pár dnů by měl vyjít první díl trilogie The Composite Moods Collection. Momentálně pracuju na mixu druhého dílu, na které pracuju od loňského srpna. Jestli půjde všechno podle plánu, mohl by vyjít ještě před koncem letošního roku. Kromě toho má už brzo vyjít na Lapsus Records split EP Dalhous a Pye Corner Audio.
(kompletní verzi rozhovoru v angličtině si můžete přečíst tady)
P.S.: 19. března vystoupí Dalhous na akci The Long Now, která se koná v berlínském superklubu Kraftwerk (mimo jiné místu konání festivalu Berlin Atonal). Akce je vyvrcholením festivalu MaerzMusic, který se zabývá průniky umění a bádání na poli času.
Tracklist:
vzhledem k tomu, že některé použité skladby nevyšly na žádný oficiálních nosičích, uvádíme ve vybraných případech pouze název filmu, seriálu či počítačové hry, ve kterých ony skladby zazněly
Unknown (film Crimes of The Future, 1970) / Biosphere - Poa Alpina (album Substrata, 1997)
Gil Mellé - ? (film The Andromeda Strain, 1971)
Tangerine Dream - Flying Music Theme (hra Grand Theft Auto V, 2013)
Gil Mellé - ? (film The Andromeda Strain, 1971) / Enoch Light & The Light Brigade - Explorations For Moog (album The Brass Menagerie 1973, 1972) / Mladen Franko - Melancholy impression (album Reflective Moods, 1981)
Eric Vann - Underwater Reflections (album Water World, 1982)
Unknown film Crimes of The Future, 1970) / Delia Derbyshire - Music Of Spheres (TV seriál Biography: I Measured The Skies, 1970)
Gil Mellé - ? (film The Andromeda Strain, 1971)
Graeme Revell - Finding John (film Dead Calm, 1989)
Cliff Martinez - Affected Cities (film Contagion, 2011) / Unknown (film Crimes of The Future, 1970)
Gil Mellé - ? (film The Andromeda Strain, 1971) / Charles Cohen - Slow Blue And Horizontal (album A Retrospective, 2014)
Klaus Schulze - Surrender (film Angst, 1983)
Ivo Malec - Turpituda (album Triola, 1978) / Maurice Jarre - Jacob's Ladder (film Jacob's Ladder, 1990)
Premonition - Druggy Dream (?)
Hahn Rowe - Transmission (film Clean Shaven, 1993) / Hahn Rowe - The Time Has Come (mx) (film Clean Shaven, 1993) / Unknown (film Crimes Of The Future, 1970)
Mark Isham - Love On The Beach (film Point Break, 1991) / Tangerine Dream - Unreleased Main Title Theme (film Near Dark, 1987)
Enoch Light & The Light Brigade - Explorations For Moog (album The Brass Menagerie 1973, 1972) / Graeme Revell - Kisses, Sex, But No Love (film Dead Calm, 1989)
Roedelius - Alle Jahre Wieder (album Selbstportrait - Vol. II, 1980) / Gil Mellé - ? (film The Andromeda Strain, 1971)
Giuliano Sorgini - ? (film Let Sleeping Corpses Lie, 1974) / Cluster & Eno - Schöne Hände (album Cluster & Eno, 1977) / Bernard Parmegiani - ? (album De Natura Sonorum, 1975)
Tangerine Dream - Healing (film Wavelength O.S.T., 1983)
Mark Isham - The Times Of Harvey Milk (film The Times Of Harvey Milk, 1985)
Mark Van Hoen - I Love To Fly (album Nightvision, 2015)
