R.E.M. - Murmur

Široce rozprostřená scéna, pro níž se později vžilo označení americká alternativa, se počátkem osmdesátých let teprve profilovala. Slévala se z různých pramenů a přítoků, mezi nimiž měly zásadní úlohu punk a hardcore, ale také bělošská hudební tradice otisknutá v country a folku. Skupina R.E.M. nebyla jediná, která s těmito východisky pracovala, z podobných zdrojů vycházeli třeba Replacements, Hüsker Dü nebo Soul Asylum, ale čtveřice z jižanských Athens se už na svých prvních nahrávkách dobrala zcela nezaměnitelného zvuku a výrazu, který následně ovlivnil mnoho dalších spolků. Jejich písně zněly originálně a na svou dobu skoro podivínsky, zároveň ale měly schopnost oslovit davy, což se s plnou silou projevilo o necelou dekádu později.

Své charakteristické znaky skupina představila už o rok dříve na EP desce Chronic Town, albový debut je pak rozvinul do sebevědomé, propracované podoby. Zdánlivě jednoduchý recept: přímočarý tep bicích Billa Berryho, melodické basové linky Mikea Millse, jemně zvonící kytary Billa Berryho a nakřáplý, přesto zpěvný hlas Michaela Stipea, drmolícího těžko dešifrovatelné texty. Ale přestože konkrétně v tom kytarovém cinkání nebo vokálních harmoniích zřetelně slyšíme The Byrds, celkový sound je nezaměnitelný. Punkový rastr, přes který je ten odkaz folkrockových šedesátek přefiltrovaný, výrazně mění celkové vyznění a dodává písním R.E.M. štiplavost a podvratný náboj.

Ostatně svěží vyzvánění rozložených akordů prokládá Berry také ostřejšími riffy a třeba ve skladbě 9-9 tak dospívá k podobné dynamice, jakou disponují australští kolegové Midnight Oil, kteří rovněž s oblibou vylehčují punkrockový základ akustičtějšími kytarovými pasážemi. Pro zpestření občas R.E.M. obohatí zvuk i dalšími nástroji: vibrafonem v Pilgrimage, pianem v Shaking Through nebo Perfect Circle, skladbě, která naznačuje, že také v baladách bude jednou kapela silná. Stipeův zpěv je v tomto i jiných (Laughing, Talk About the Passion) případech spíše konejšivě melancholický, většinou se ale do něho vkrádá větší či menší míra sarkasmu (Radio Free Europe, Moral Kiosk, West of the Fields), která ještě víc znesnadňuje luštění mnohoznačných textů.

R.E.M prodejními čísly svého debutu sice nenaplnili očekávání labelu I.R.S., jemuž zůstanou věrní až do pátého alba, ale pro určitý okruh publika, rekrutujícího se především z posluchačů univerzitních rádií (odtud také termín college rock), se už teď stali uctívanou ikonou. Jejich zdánlivě bezproblémová muzika, která i ve svižných tempech tak nějak příjemně vrní, v sobě ve skutečnosti skrývá dostatek znepokojivých ostnů a lákavého tajemství, aby zaujala přemýšlivější sortu posluchačů. A to je album Murmur teprve začátek.