Robert Plant - Band of Joy

Band of Joy

Tracklist

  • 1. "Angel Dance" David Hidalgo, Louie Perez 3:50
  • 2. "House of Cards" Richard Thompson 3:14
  • 3. "Central Two-O-Nine" Robert Plant, Buddy Miller 2:49
  • 4. "Silver Rider" Zachary Micheletti, Mimi Parker, Alan Sparhawk 6:06
  • 5. "You Can't Buy My Love" Billy Babineaux, Bobby Babineaux 3:11
  • 6. "Falling in Love Again" Dillard Crume, Andrew Kelly 3:38
  • 7. "The Only Sound That Matters" Gregory Vanderpool 3:45
  • 8. "Monkey" Micheletti, Parker, Sparhawk 4:58
  • 9. "Cindy, I'll Marry You Someday" Traditional, arranged by Plant, Miller 3:37
  • 10. "Harm's Swift Way" Townes Van Zandt 4:19
  • 11. "Satan Your Kingdom Must Come Down" Traditional, arranged by Plant, Miller 4:12
  • 12. "Even This Shall Pass Away" Theodore Tilton, arranged by Plant, Miller 4:03

Průměr hodnocení

72.31 %
7 1 10 13
Vaše hodnocení: žádné

Poslední hodnocení

60 %
70 %

80 %
60 %

80 %
80 %

90 %
90 %

70 %
50 %

Ano, takhle si představuju moderně zpracovaný country-folk-rock nebo chcete-li americanu. Citlivě i uvolněně, nohama pevně v rodné hudební hroudě, ale bez svazujících žánrových předsudků. Robert Plant pro toto album i kapelu, která ho nahrála, oprášil název skupiny, v níž před explozí jménem Led Zeppelin začínal, hudebně ale jasně navazuje na Grammy ověnčené album Raising Sand. To znamená, že odkládá ad acta Afriku i elektroniku (ta si lehce zaševelí jen v závěrečné Even This Shall Pass Away) a znovu se plně noří do americké tradice. Její geniální "překladatel" T-Bone Burnett, který produkoval Raising Sand, tady sice chybí, ale Plant spolu s kytaristou Buddym Millerem dokázali nahrávce vtisknout stejně oduševnělou, dřevní a přece aktuální zvukovou podobu. Parádní instrumentální i vokální aranžmá zní přirozeně, svěže i netuctově a díky nim je úplně jedno, že deska až na jednu výjimku (Central Two-O-Nine) neobsahuje autorský repertoár.

Mandolína, steelka, akordeon nebo banjo v rukách všestranného Darrella Scotta dodávají pestrou paletu akustických barev, zatímco Millerova elektrická kytara především kouzlí s atmosférou, která je z větší části dost ponurá, evokující osudovou tíhu nějakého zaprášeného westernového eposu. Miller často využívá různá zkreslení a dozvuky, čímž na mnoha místech zvuk lahodně špiní a udržuje v bezpečné vzdálenosti od nashvillských klišé. Nejtemnější je v obou předělávkách od slowcorových Low: v Silver... číst dále

Autor:

Vydavatelství: Decca Records  

Typ alba: řadové album

Rok vydání: 2010

Hodnocení autora: 90 %


Komentáře

Nenalezeny žádné komentáře

Audiotéka

Yack1 CD

Yack1

line

na xplaylistu najdete

line

89905 alb

18532 kapel

6389 komentářů

3558 recenzí

13699 uživatelů

Recenze

line

Planeta jménem stres 70 %

Marek Ztracený - Planeta jménem stres

Své nejzásadnější písně složí většina hudebníků v dobách, kdy je život zrovna nešetří. Také Marek Ztracený zažil časy...

Ordinary Man 80 %

Ozzy Osbourne - Ordinary Man

Loučí se Ozzy Osbourne? Takhle otázka asi napadne mnohého jeho fanouška. Vzhledem k závažné nemoci, která Madmana postihla, si nelze...

New Empire, Vol. 1 80 %

Hollywood Undead - New Empire, Vol. 1

Hollywood Undead patří od svého vzniku mezi kontroverzní skupiny. Nelze jim upřít komerční úspěch, který podepřeli usilovným...

Father of All Motherfuckers 70 %

Green Day - Father of All Motherfuckers

Třinácté album amerických Green Day "Father Of All Motherfuckers" je jejich vůbec nejkratším počinem - nedosahuje ani půlhodinové...

No One Else Can Wear Your Crown 80 %

Oh Wonder - No One Else Can Wear Your Crown

"'Cause there's a crown covered in glitter and gold. I'm gonna wear it, whether you like it or not." Těmito slovy začíná refrén písně...

Superstition 80 %

James Harries - Superstition

Vše však stále vychází ze základů, které jsou pro Jamese Harriese typické. "Superstition" je úzkou spoluprací mezi Jamesem a multitalentem...

line