Hned na začátku se sluší zdůraznit, že Sebastianův pop je popem v pravém slova smyslu. Opírá se o podmanivé melodie, chytlavé a dobře zapamatovatelné refrény, jejichž slova snadno kloužou po jazyku, a precizní produkci. A oproti prvotině "Hvězdy", která obsahovala více výplňovek než hitů, konečně přišlo i to nejpodstatnější: silné písničky.
Vůbec nevadí, že jich na albu najdeme jen devět - staré známé "méně je někdy více" platí i tentokrát. Posun k o něco dospělejšímu zvuku naznačily už singly jako "Bestseller" nebo "Rub a líc", které ale pořád dost korespondovaly s předchozím Sebastianovým repertoárem.
Za opravdový zlom můžeme považovat až baladu "Milion", ve které se zpěvák představuje v pro něj úplně nové, vážnější a hloubavější poloze, ovšem s pompézní zvukovou kulisou. Nepochybně jde o největší písničku, kterou dosud nahrál.
Na opačném náladovém pólu stojí "Náš svět", který vás svou euforickou zpěvností snadno nakazí. Sebastian dělá v songu, opatřeném mimořádně vypiplaným klipem s ručně pomalovanými postavami a rekvizitami, tečku za složitým obdobím, během kterého podstoupil operaci hlasivek - naštěstí s dobrým výsledkem. Netají se tím, že první verze textů pro tuto desku vzešly přímo od něj, což mu můžeme přičíst k dobru. S jejich finalizací mu pomáhal Xindl X. Někdy je to slyšet méně, jindy více.
Třeba "Klíště" je typická xindlovina a interpret nepopírá, že právě tady se na slovech... číst dále
Hned na začátku se sluší zdůraznit, že Sebastianův pop je popem v pravém slova smyslu. Opírá se o podmanivé melodie, chytlavé a dobře zapamatovatelné refrény, jejichž slova snadno kloužou po jazyku, a precizní produkci. A oproti prvotině "Hvězdy", která obsahovala více výplňovek než hitů, konečně přišlo i to nejpodstatnější: silné písničky.
Vůbec nevadí, že jich na albu najdeme jen devět - staré známé "méně je někdy více" platí i tentokrát. Posun k o něco dospělejšímu zvuku naznačily už singly jako "Bestseller" nebo "Rub a líc", které ale pořád dost korespondovaly s předchozím Sebastianovým repertoárem.
Za opravdový zlom můžeme považovat až baladu "Milion", ve které se zpěvák představuje v pro něj úplně nové, vážnější a hloubavější poloze, ovšem s pompézní zvukovou kulisou. Nepochybně jde o největší písničku, kterou dosud nahrál.
Na opačném náladovém pólu stojí "Náš svět", který vás svou euforickou zpěvností snadno nakazí. Sebastian dělá v songu, opatřeném mimořádně vypiplaným klipem s ručně pomalovanými postavami a rekvizitami, tečku za složitým obdobím, během kterého podstoupil operaci hlasivek - naštěstí s dobrým výsledkem. Netají se tím, že první verze textů pro tuto desku vzešly přímo od něj, což mu můžeme přičíst k dobru. S jejich finalizací mu pomáhal Xindl X. Někdy je to slyšet méně, jindy více.
Třeba "Klíště" je typická xindlovina a interpret nepopírá, že právě tady se na slovech podílel nejméně. Vznikla z toho písnička v mnohém připomínající "Náhradní díly" z předchozí desky. Pro její přímočarost, moderní zvukový háv a textovou hravost jde určitě o kandidáta na možný rádiový hit tohoto alba.
Povedlo se ale také spojení s Adamem Mišíkem. Možná by kdekdo čekal, že ze společné písně budou chtít oba zpěváci vytěžit co nejprvoplánovější singlový popěvek, ale opak se stal pravdou. "Cizinka" má temný nádech a hutnou atmosféru. Dokazuje, že osahávání mantinelů Sebastianově repertoáru skutečně sluší.
Zůstává otázkou, jestli "Rub a líc" osloví i jiné publikum než jeho dosavadní fanouškovskou základnu. V každém případě se ale jedná o album, které svědčí o tom, že za dva a půl roku od debutu na sobě Sebastian po všech stránkách zapracoval a jako zpěvák dospěl. To se v době, kdy se mnozí jeho vrstevníci upínají ke krátkodobé vidině úspěšné rádiové jednohubky, cení.
60.00%
30.00%
Komentáře