80 %
Brandon Flowers - Thrasher
Přesto Brandon Flowers natočil album, které má dost do sebe a poodhaluje, jak postupně skladatelský dozrává. Jeho texty i nadále těží...
80 %
Traband - Montáž 1996-2014
Trabandu - sami členové se rádi označovali jako dechno -, v němž byla realita života filtrována a zjemňována přes něžné pohádkové...
70 %
Jack White - Frozen Charlotte
Jack White už se několikrát zapsal do hudebních dějin. V budoucnu se na něj bude vzpomínat jako na jednoho z lidí, kteří vrátili zašlou...
80 %
Phoebe Bridgers - Lost Weekend
Taylor Swift i neustálý zájem médií o její osobní život. Mezitím ale Phoebe Bridgers také přišla o otce a na čas se z veřejného...
90 %
Evanescence - Sanctuary
Jen málokdy se šesté album libovolného interpreta či kapely dočká tak nadšených recenzí, jako se to povedlo Evanescence. A ani naše...
80 %
Dagny - Dancefloor Erotica
recenzi desky "Elle" psal, že se Dagny hudebně nijak dramaticky nevyvíjí, zároveň jsem dodával, že vlastně není kam a proč. Její...
13.07.2012 - 0:11 | Robo
Na rovinu. Matssona milujem. Jeho predchádzajúce albumy sú už 2 roky soundtrackom môjho života. S Pistol Dreams vstávam. S Kids On The Run zaspávam.
- Magor!-vravíte si. V úzkom slova zmysle, určite. No tento drobný Švéd si to zaslúži. Talentu má na rozdávanie. Gitarista. Poeta. A na novom albume sa snaží dokázať, že aj spevák. Predchádzajúce albumy utiahol len akustikou (a záverečná Wild Huntu na piáne je akýmsi osviežujúcim bonusom). Dravým živým hraním vypredáva koncerty a chýry o švédskom Dylanovi kolujú internetom od polárneho kruhu až k južnej Afrike.
There's No Leaving Now nie je zlý album, ale za predchodcami zaostáva. Neviem čo Kristiana Matssona viedlo pri nahrávaní k snahe o bohatší zvuk.
Možno priblížiť sa širšiemu publiku? Posunúť sa hudobne ďalej? Vraj mu bol nemalou inšpiráciou druhý eponymný album Bon Iver. Jeho obrovský úspech (Grammy) mu našepkával o správnosti tejto cesty?
Piesne To Just Grow Away, Bright Lanterns a Revelation Blues práve pridané nástroje zrádzajú. Hlavne tretia spomínaná v závere pripomína až kakofóniu zvukov.
Pritom naživo len s akustikou, ako sme u Tallest Mana zvyknutí, ide o sviežu skladbu lahodiacu uchu.
Zabehnutému trendu zostáva verný v jednej z najlepších piesní na albume Leading Me Now. Krásne gitarové tempo tiež zdobí Criminals. Singel 1904 je asi najspevavejšia skladba v jeho repertoári. Rezonujúca akustika popretkaná ostrými tónmi elektrickej gitary. Tu nástrojová symbióza funguje nadmieru. Podobne rozochveje akustickú gitaru vo Wind And Walls. Gardener to nie je, ale svoje pevné miesto v koncertných setlistoch si zaslúži. Tak ako na Wild Hunte atmosférou vytŕčala záverečná Kids On The Run, je to na There's No Leaving Now On Every Page.
Nech už by som vytkol tomuto albumu čokoľvek, v prvom a poslednom rade sú to opet piesne, na aké som u Matssona zvyknutý, a ktoré mám rád. A svojej láske človek nejaké tie chyby vždy nakoniec rád odpustí.
Možno, že sa budem neskôr s odstupom času radšej vracať k Shallow Grave či The Wild Hunt. Neviem. Čas ukáže.
Každopádne miestom, kde odolá čaru The Tallest Mana málo kto je pódium. ...a ja pod tým viedenským v nedeľu 14.októbra nebudem chýbať.