The Cult - Choice Of Weapon

Chemie The Cult byla vždy postavena na vztahu frontmana Iana Astburyho a kytaristy Billyho Duffyho. Ti dva se v podstatě nikdy neměli rádi, a přesto spolu vydrželi (s přestávkami) skoro třicet let. Když se ohlédneme zpět, tak ale o úspěšné funkčnosti můžeme hovořit pouze do roku 1989, kdy vyšlo album "Sonic Temple" - poslední, které za něco stálo. Dalších dvacet let dvojice strávila v ne moc příjemné atmosféře, a tak není divu, že ani natočený materiál nepřekročil stín průměrnosti. Těžko říct, v jakém rozpoložení se pánové nyní nacházejí, ale vzhledem k nesporným kvalitám novinky "Choice Of Weapon" to nejspíš zas tak špatné nebude.

Společně s producentem Bobem Rockem se rozhodli, že je načase přestat experimentovat a zkusit se vrátit hudebně právě do období kolem roku 1989. Na předchozí, pět let staré nahrávce "Born Into This" se ne zrovna nejúspěšněji spojili s Youthem, na druhou stranu se jim ustálila rytmická sekce (John Tempesta a Chris Wyse), díky čemuž kapela poprvé v historii natočila dvě alba ve stejném personálním složení (a to nejspíš také pomohlo upevnit vztahy mezi jednotlivými členy). Návrat se povedl, a jestli byste hledali slova, která by vystihla náladu nahrávky "Choice Of Weapon", tak bych ji popsal jako naléhavou, bojovnou a pěkně naštvanou.

Billy Duffy čaruje s kytarou jako zamlada a jeho riffy jsou i nadále ostré jako břitva. Jeho um se nejlépe ukáže ve skladbách jako "For The Animals" nebo "Lucifer" a také v nejklasičtější skladbě "The Wolf", která nemůže nepřipomenout legendární hit "She Sells Sanctuary" (přes zřejmou podobnost bych ji spíše označil za pokračování než za vykrádačku). Stejně tak zpěv Iana Astburyho neztratil nic ze své naléhavosti a v písni "A Pale Horse" dokonce připomene mladého Jima Morrisona. V textech přechází od tibetského buddhismu až po indiánskou tematiku ("Honey From A Knife") a nespokojenou mládež ("For The Animals").

Pro současnou generaci už nejspíš budou The Cult dávno zapomenutí a není se čemu divit, protože posledních dvacet let se Astburymu s Duffym podařilo tak maximálně vyklidit pole, a nyní budou mít co dělat, aby na sebe zase přitáhli ztracenou pozornost. S nahrávkami, jako je "Choice Of Weapon", mají určitě šanci a berme ji jako příslib časů budoucích. Kvalitních rockových desek totiž není nikdy dost.