Goodfellas jsou mrtví, ať žijí The Fellas! Karlovarská parta si po svém povedeném albu "Robbery Blues" změnila název i přístup ke psaní repertoáru. Po jejich strmém vzestupu, který vyvrcholil získáním ceny Anděl v roce 2012 za objev roku, ovšem přišel pád v podobě nejisté budoucnosti kapely způsobené kolapsem lídra Jana Anděla. Zlé časy jsou ale již snad definitivně pryč.
Připomínkou na ně tak zůstávají texty písní, včetně všeříkajících názvů jednotlivých skladeb. Ty jsou ovšem povětšinou zabaleny do pozitivně laděného hudebního kabátu. Hudba The Fellas sice od vydání předchozí nahrávky "Robbery Blues" vyrostla a zestárla, svůj pohodový feeling i charakteristický akustický sound si ale ponechala. I díky tomu zůstávají na české scéně snadno rozpoznatelní.
The Fellas znovu sáhli po producentovi z Ameriky, byť tentokrát spolupráce probíhala pouze prostřednictvím internetu. Na výsledku je zaoceánský zvuk znát, formace totiž vůbec nezní jako kapela ze západu Čech. Na strašákovi je tato skutečnost zatím nejzřetelnější. Kromě zahraničního producenta na album přizvali i dva hosty. Tím prvním je Tonya Graves, která se jako zázračný soulový duch zjeví ke konci do té doby poklidné balady "From Prison To Jail". Její silný hlas píseň i celé album příjemně nakopává. Zvlášť, když hned po ní zařadili další rychlou píseň "Mojo" a nastartované tempo neuzemnili další baladou.
Druhým hostem je neméně výrazná tuzemská umělkyně... číst dále
Goodfellas jsou mrtví, ať žijí The Fellas! Karlovarská parta si po svém povedeném albu "Robbery Blues" změnila název i přístup ke psaní repertoáru. Po jejich strmém vzestupu, který vyvrcholil získáním ceny Anděl v roce 2012 za objev roku, ovšem přišel pád v podobě nejisté budoucnosti kapely způsobené kolapsem lídra Jana Anděla. Zlé časy jsou ale již snad definitivně pryč.
Připomínkou na ně tak zůstávají texty písní, včetně všeříkajících názvů jednotlivých skladeb. Ty jsou ovšem povětšinou zabaleny do pozitivně laděného hudebního kabátu. Hudba The Fellas sice od vydání předchozí nahrávky "Robbery Blues" vyrostla a zestárla, svůj pohodový feeling i charakteristický akustický sound si ale ponechala. I díky tomu zůstávají na české scéně snadno rozpoznatelní.
The Fellas znovu sáhli po producentovi z Ameriky, byť tentokrát spolupráce probíhala pouze prostřednictvím internetu. Na výsledku je zaoceánský zvuk znát, formace totiž vůbec nezní jako kapela ze západu Čech. Na strašákovi je tato skutečnost zatím nejzřetelnější. Kromě zahraničního producenta na album přizvali i dva hosty. Tím prvním je Tonya Graves, která se jako zázračný soulový duch zjeví ke konci do té doby poklidné balady "From Prison To Jail". Její silný hlas píseň i celé album příjemně nakopává. Zvlášť, když hned po ní zařadili další rychlou píseň "Mojo" a nastartované tempo neuzemnili další baladou.
Druhým hostem je neméně výrazná tuzemská umělkyně Markéta Irglová, se kterou kapela spolupracovala rovněž na dálku. Na Islandu ukotvená oscarová zpěvačka zapojila i svého muže, který skladbu "Turtles" produkoval. Podobně jako Tonya Graves i Markéta Irglová vtiskla písni svou osobitou poetiku. Poklidná "Turtles" ovšem v rámci alba nedokáže příliš zaujmout a do jejího konceptu až tolik nezapadá.
Kapela má naštěstí v rukách další silné skladby, jako je výborná titulní "Scarecrow", která celou nahrávku velmi nadějně otevírá. Působivá je i osobní výpověď v písni "Sick & Jaded", kterou Anděl napsal jako první po svém kolapsu. Pobaví i typicky goodfellově roztančená "Bad Day" a pozitivní náboj nesrazí ani její posmutnělý text.
The Fellas na novince potvrdili, že patří k výrazným jménům klubové scény. Jejich pop-rock má styl i nápad a netlačí se za každou cenu do rádiových vod, byť by tam mnoho jejich písní klidně plout mohlo. Navíc mají i tu výhodu, že texty mají smysl a nejsou jen trapným seskupením klišé o holkách, párty a uslzených rozchodech. "Scarecrow" by asi slušel i nějaký ten typický hit, který novinka postrádá, ale oproti tomu nabízí kvalitní a vyrovnanou kolekci s minimem slabých míst.
66.00%
Komentáře