The Jesus and Mary Chain - Glasgow Eyes

The Jesus And Mary Chain vryla publiku do paměti debutem "Psychocandy"? Rok se ale s rokem sešel, respektive téměř se třemi dekádami, a tihle Britové jsou zpět. Zapomeňte na kožené kalhoty... i na to, že by mohli přijít s takovým trhákem, jakým byla jejich první deska. Ostudu ale nedělají.

Osm řadovek za čtyřicet let je sice možná nic moc, ale to číslo se dá vysvětlit i rozpadem, který iniciovali bratři po jedné z mnoha opileckých hádek. V roce 2007 zakopali válečnou sekeru během reunionu na Coachelle. A deset let nato vydali desku "Damage a Joy".

Členům sestavy je už přes 60 a letošní počin "Glasgow Eyes" odráží ostřílenou zralost a muzikantskou vytříbenost. Jejich charakteristický zvuk je ovšem stále přítomen, jak nám už mohli dokázat ve dříve zveřejněných singlech "jamcod", "Chemical Angel" nebo "Girl 71".

Stejně jako jejich předchozí album bylo i to novinkové natočeno v glasgowském studiu Mogwai's Castle of Doom. Úvodní skladba "Venal Joy" se rozjede ve zkreslený, wonky výbuch syntezátorů a kytarové zpětné vazby, kterou je tahle partička pověstná.

Některé songy, jako například "The Eagles and The Beatles", přinášejí ty staré Mary Chain. Jiné, jako třeba "Mediterranean X Film" a "Silver Strings", se noří do temnějších vod.

The Jesus And Mary Chain ani po letech neztrácejí to, co je dělalo tak jedinečnými a vyhledávanými, a dokonce ani nezapomínají na vliv šedesátkových skupin. Písnička "Second of June" se příliš neliší od "Sunday Morning" od The Velvet Underground. Skotští bardi ale nikdy nepatřili k těm, kteří by svou inspiraci úpěnlivě zatajovali. Koneckonců to je znát i na závěrečné "Hey Lou Reid".

"Glasgow Eyes" upevňuje odkaz The Jesus And Mary Chain coby vlivných průkopníků shoegaze, nejde však jen o pouhý nostalgický výlet. Svým způsobem je to svědectví o jejich schopnosti překvapovat, inovovat a vytvářet hudbu, která rezonuje i v této fázi jejich kariéry.]]>