Beth Orton - The Ground Above

Beth Orton nemá v České republice tak širokou fanouškovskou základnu jako ve světě, nedělá to z ní ani v nejmenším malou interpretku. Od debutu "Superpinkymandy" z roku 1993, jenž definoval podobu folktroniky druhé poloviny devadesátých let, neustále měnila hudební směr, experimentovala s elektronikou, folkem i alternativním rockem a odmítala se nechat zařadit do jediné škatulky.

"The Ground Above" tuto dlouholetou tvůrčí filozofii nejen potvrzuje, ale posouvá ji na novou úroveň. A kdo ví, snad si díky novému titulu na svou stranu získá i početnější publikum z našich končin.

Novinka zároveň navazuje na velmi povedené album "Weather Alive" z roku 2022, jež znamenalo výraznou tvůrčí renesanci. Umělkyně tehdy poprvé výrazněji opustila kytaru, objevila kouzlo starého pianina a pustila se do vlastní produkce. Na "The Ground Above" tuto cestu dále rozvíjí a vytváří dílo, které sice působí jako přirozené pokračování předchůdce, ale zároveň přináší něco zcela nového.

Už více než osmiminutová titulní skladba naznačuje, že tentokrát nepůjde o kolekci tradičně vystavěných písní. Nahrávka se otevírá pomalu, téměř meditativně. Klavír, ambientní vrstvy, volně plynoucí rytmy i nenápadné orchestrální motivy vytvářejí prostor, v němž se hudba nadechuje vlastním tempem. Leckoho tak možná zarazí, že nová studiovka čítá jen osm písniček. Pokud se ale do díla zaposloucháte, zjistíte, že je to vlastně tak akorát.

Právě schopnost zachytit protichůdné emoce dává počinu mimořádnou sílu. Rodačka z Norfolku se nevyhýbá vzpomínkám ani nostalgii. Naopak se k nim vrací s překvapivým klidem. V "Cigarette Curls" oživuje obraz dávného přítele, zatímco si uvědomuje neúprosný běh času. V "I'll Miss You" zase s tichou bolestí přemýšlí o nevyhnutelnosti loučení, aniž by sklouzla k přehnanému patosu.

I když se může album na první poslech zdát jako depresivní, není tomu tak. Například singl "Wainting" představuje jednu z nejpřístupnějších položek celé desky. Orton zde nenabízí jednoduché odpovědi, ale ukazuje, že naděje přichází právě ve chvíli, kdy člověk přijme vlastní zranitelnost. Vrchol přichází v nádherné "Celestial Light", která se dotýká tématu smrti s odzbrojující pokorou.

Velkou zásluhu na výsledném dojmu má i mimořádná sestava spolupracovníků. Za bicí usedli Tom Skinner z The Smile nebo Chris Vatalaro, baskytary se ujal Tom Herbert, dechové a smyčcové aranže připravil Paul Butler z The Bees. Hostují také Adrian Utley z Portishead, Nick Hakim, Dave Okumu, Shahzad Ismaily či Sam Beste. Přesto kolekce nikdy nepůsobí jako přehlídka známých jmen.

Závěrečný song "Otherside" představuje emotivní vyvrcholení celé řadovky. Gradující aranžmá s dechovou sekcí a gospelovým nádechem vyúsťuje do poselství o přežití, naději a pokračování dál.

"The Ground Above" není studiovkou, která si posluchače získá prvním refrénem nebo okamžitým hitem. Je třeba si ji poslechnout několikrát a veškeré emoce pomalu vstřebat. I tak jde o vrchol současné tvorby Beth Orton.

Britská umělkyně znovu potvrdila, že dokáže být nejen upřímná, když dojde na emoce, ale že zvládne vytvořit také zvukově zdařilý titul, jenž potvrzuje, že skutečná hudba nespočívá v napsání mainstreamového hitu, ale vychází především z pravdy, propracovaného vyprávěčství a vnitřního smíru. ]]>