Vojtaano se proslavil jako stand-up komik v pořadu "Na stojáka!" i jako herec v seriálech "Ulice" či "Vinaři". Do ještě širšího povědomí se dostal jako autor dvou velkých hitů "Budulínek vs. Galantní Jelen" a "Lavina", jež se staly titulními písněmi úspěšného internetového seriálu "Vyšehrad". Ve své tvorbě sází hlavně na ostrý jazyk bez zábran a na svůj osobitý humor. Ani jedno na své druhé řadovce neopomněl, a posluchači tak mohou znovu nahlédnout do jeho nekorektního světa.
Zatímco na prvotině "The Beast Of Vojtaano" se Záveský často uchyloval k lacinějším prvoplánovým rýmům, které jinak povedenou kolekci kvalitativně ředily, na novince "2020" bývá rafinovanější a nápaditější. Stále se textově pohybuje v lehce filozofujícím přemítání nad svým životem pařmena, ale činí tak mnohem zkušeněji.
Také hudební produkce působí celistvěji. Prvotina v tomto ohledu trochu trpěla tím, že na ní byly písně i několik let staré, a působila tak lehce roztříštěným dojmem. "2020" je zvukově sice bohatá, přesto kompaktní. Prim stále hraje Vojtaanova kytara, která umí být zatraceně návyková, jako třeba v případě skladby "Neublíží", ale výrazný prostor dostávají i beaty a elektronika.
Album otevírá jeden ze starších singlů "Nestárnem", ve kterém se autor nebojí odkrývat své temnější stránky: "Hu, člověk dělá pičoviny z nudy, tak se pudu zlejt, když nevim kudy, zažiju srandu, adrenalin, pudy, snad u toho nenasekám průsery a dluhy."... číst dále
Vojtaano se proslavil jako stand-up komik v pořadu "Na stojáka!" i jako herec v seriálech "Ulice" či "Vinaři". Do ještě širšího povědomí se dostal jako autor dvou velkých hitů "Budulínek vs. Galantní Jelen" a "Lavina", jež se staly titulními písněmi úspěšného internetového seriálu "Vyšehrad". Ve své tvorbě sází hlavně na ostrý jazyk bez zábran a na svůj osobitý humor. Ani jedno na své druhé řadovce neopomněl, a posluchači tak mohou znovu nahlédnout do jeho nekorektního světa.
Zatímco na prvotině "The Beast Of Vojtaano" se Záveský často uchyloval k lacinějším prvoplánovým rýmům, které jinak povedenou kolekci kvalitativně ředily, na novince "2020" bývá rafinovanější a nápaditější. Stále se textově pohybuje v lehce filozofujícím přemítání nad svým životem pařmena, ale činí tak mnohem zkušeněji.
Také hudební produkce působí celistvěji. Prvotina v tomto ohledu trochu trpěla tím, že na ní byly písně i několik let staré, a působila tak lehce roztříštěným dojmem. "2020" je zvukově sice bohatá, přesto kompaktní. Prim stále hraje Vojtaanova kytara, která umí být zatraceně návyková, jako třeba v případě skladby "Neublíží", ale výrazný prostor dostávají i beaty a elektronika.
Album otevírá jeden ze starších singlů "Nestárnem", ve kterém se autor nebojí odkrývat své temnější stránky: "Hu, člověk dělá pičoviny z nudy, tak se pudu zlejt, když nevim kudy, zažiju srandu, adrenalin, pudy, snad u toho nenasekám průsery a dluhy." Rytmická pecka, která by bez kontroverznějšího textu mohla úspěšně zapadnout do rádií.
Těm ale Vojtaano do karet zrovna nenahrává. Taková "Pkz" s hostujícím Martinem Zellerem z Cocotte Minute je velmi nabroušeným antimotivačním povzdechem nad bahnitě průměrným životem a také písničkářovým výletem do rockovějších vod, které mu díky charismatickému hlasu docela sluší. Stejně jako vulgární jazyk, který využívá s až překvapivou přirozeností.
Hned následující "Máš koks?!" ale posluchače zavede do zcela odlišného žánru. Návykově taneční skladba by mohla být velmi úspěšným hitem, který by Vojtaanovi i pro svou bizarnost záviděla třeba odvážnější verze Kapitána Dema nebo takový Bruno Ferrari.
Album "2020" je oproti debutu o poznání vyspělejší, a ačkoliv neobsahuje virální hity velikosti "Budulínka", je ve své podstatě zábavnější.
Komentáře