Hudebně balancují na hranici downtempa a introvertního r'n'b, před dvěma lety vyhráli soutěž Czeching a hned poté vydali anglicky zpívanou debutovou nahrávku "Yet.". Řeč není o nikom jiném než o české dvojici VR/Nobody. Zpěvák Václav Rouček a producent a DJ Jakub Strach alias Nobodylisten se celkem rychle dostali do povědomí na české nezávislé scéně a svou hudbou zaujali obzvlášť mladé posluchače, kteří tráví značnou část svého života na sociálních sítích a přemítají tam nad svým životem. Rozhodně se nejedná o nic nového, byť podobně laděnou hudbu u nás nikdo pořádně nedělá. Melancholických desek a kapel se na české nezávislé scéně dá najít spousta, ale ty většinou hrají na živé nástroje a ani pořádně necílí na mladé. Není tady žádný How To Dress Well, Black Atlass, Perfume Genius či třeba The Weeknd ve svých dávných mixtapeových počátcích.
Druhá deska "Proud" je pro kapelu výrazným posunem. Rouček přešel z angličtiny k rodnému jazyku, což pro něj nemohl být vůbec snadný krok. Do anglických textů se dá totiž celkem snadno vměstnat abstraktní myšlenka, angličtina je navíc poměrně znělý jazyk, kdežto čeština hodně stojí na správně zvolených slovech. Pro interpreta je zpívání v češtině mnohem osobnější, proto mohl být pro některé poslech prvního singlu "Má" mírným šokem.
Řada skladeb zní jak kýč, textový patos, který kolikrát nedává smysl a je kostrbatý. Poslech některých zpívaných pasáží opravdu... číst dále
Hudebně balancují na hranici downtempa a introvertního r'n'b, před dvěma lety vyhráli soutěž Czeching a hned poté vydali anglicky zpívanou debutovou nahrávku "Yet.". Řeč není o nikom jiném než o české dvojici VR/Nobody. Zpěvák Václav Rouček a producent a DJ Jakub Strach alias Nobodylisten se celkem rychle dostali do povědomí na české nezávislé scéně a svou hudbou zaujali obzvlášť mladé posluchače, kteří tráví značnou část svého života na sociálních sítích a přemítají tam nad svým životem. Rozhodně se nejedná o nic nového, byť podobně laděnou hudbu u nás nikdo pořádně nedělá. Melancholických desek a kapel se na české nezávislé scéně dá najít spousta, ale ty většinou hrají na živé nástroje a ani pořádně necílí na mladé. Není tady žádný How To Dress Well, Black Atlass, Perfume Genius či třeba The Weeknd ve svých dávných mixtapeových počátcích.
Druhá deska "Proud" je pro kapelu výrazným posunem. Rouček přešel z angličtiny k rodnému jazyku, což pro něj nemohl být vůbec snadný krok. Do anglických textů se dá totiž celkem snadno vměstnat abstraktní myšlenka, angličtina je navíc poměrně znělý jazyk, kdežto čeština hodně stojí na správně zvolených slovech. Pro interpreta je zpívání v češtině mnohem osobnější, proto mohl být pro některé poslech prvního singlu "Má" mírným šokem.
Řada skladeb zní jak kýč, textový patos, který kolikrát nedává smysl a je kostrbatý. Poslech některých zpívaných pasáží opravdu bolí. Rouček zcela nevhodně protahuje některá slova, která si to nezaslouží, a výsledek je z těchto důvodů poněkud divný. Nicméně zpěv na albu plní funkci dalšího nástroje a dokresluje atmosféru potemnělých elektronických beatů, přidává jim naléhavost a živost. Desku nelze brát jako výpověď mladé generace. Obsahově se skladby točí kolem očekávaných témat, jako jsou vztahy, život, či třeba zklamání. Kupříkladu píseň "Sám" aspiruje na introvertní hymnu. Co se týče samotných textů, ty by se daly určitě rozebírat, mohly by se v nich hledat absurdní a nesmyslná spojení, ale o tom to není. Jednotlivé songy stojí především na emocích, které nám Rouček servíruje téměř neustále.
Na nahrávce nalezneme tři hosty. Prvním je slovenský rapper Pil C, který přispěl slokou do skladby "Vzpomínám", jež se točí kolem pomíjivé slávy. Jeho pasáž skvěle zapadá do minimalistického beatu. Jedná se bezesporu o jeden z nejlepších songů na albu. Dalším hostem je zpěvačka Sára Vondrášková vystupující pod pseudonymem Never Sol. Svou vlastní tvorbou se celkem přibližuje k VR/Nobody, takže její volba byla sázkou na jistotu. Nakonec bohužel dostala poměrně sterilní hudební podklad, ve kterém nemohla naplno ukázat svůj potenciál. Posledním hostem na desce je brněnský zpěvák Calin. V písni "Co ti můžu dát" předvedl velmi dobrý výkon.
"Proud" je na české hudební scéně velmi svěží nahrávka. Jakub Strach na ní odvedl opravdu dobrou práci. Produkčně je zvládnutá na výbornou, má moderní zvuk a nese se v příjemně melancholické náladě. Hodnocení dolů sráží příliš nucený zpěv a patetické či nesmyslné texty. Desce by také neuškodila kratší stopáž, po padesáti minutách se začíná topit v monotónnosti. I přesto tyto výtky se však jedná o zdařilou nahrávku, která stojí za poslech.
Jak VR/Nobody budou znít naživo, se můžeme přesvědčit v pátek 6. října večer v Paláci Akropolis, kde pánové album pokřtí.
68.00%
Komentáře