Odpusťme si zdlouhavé úvody o tom, jak zažil Marek Ztracený během své kariéry strmý růst popularity i následné "Pády" (tak otituloval svou předchozí řadovku), i o tom, jak se následně odpíchl k současné druhé vlně úspěchu. Vždyť novinka "Vlastní svět", na které se produkčně podílel Dalibor Cidlinský jr., je v tomto ohledu výmluvná už pouhým pohledem na její tracklist: titulní skladba i loňský singl "Léto 95" se staly velkými hity a aktuální "MinuLost" má rovněž víc než dobře našlápnuto.
Ztracený má na české scéně tu výhodu, že je skutečně silný autor. Ne nadarmo ho k napsání skladeb na své desky oslovili i o generace starší interpreti, jako jsou Karel Gott nebo Hana Zagorová. Také na páté studiovce se tradičně opírá o piano, sluší mu ale i kytarový podklad a celkově poprockový výraz. A ač je ve své podstatě kompozičně spíš konzervativní a víc než po experimentech jde po chytlavých melodiích, občas dokáže překvapit. Důkazem budiž právě aktuální singlový reprezentant "MinuLost", který má svěží, až euforický taneční zvuk. Trefa do černého!
Z jiného soudku pochází skladba "Dvě láhve vína (Lajlalalaj)", která evokuje romskou hudbu a je podaná jako opilecká historka. Ztracený tu pojetím trochu navazuje na song "Stává se to i v lepších rodinách" z minulého alba. Funguje to ale spíš na koncertě, na desce je rodák ze Železné Rudy přece jen přesvědčivější, když zpívá seriózně.
Tak jako třeba ve výborném duetu s... číst dále
Odpusťme si zdlouhavé úvody o tom, jak zažil Marek Ztracený během své kariéry strmý růst popularity i následné "Pády" (tak otituloval svou předchozí řadovku), i o tom, jak se následně odpíchl k současné druhé vlně úspěchu. Vždyť novinka "Vlastní svět", na které se produkčně podílel Dalibor Cidlinský jr., je v tomto ohledu výmluvná už pouhým pohledem na její tracklist: titulní skladba i loňský singl "Léto 95" se staly velkými hity a aktuální "MinuLost" má rovněž víc než dobře našlápnuto.
Ztracený má na české scéně tu výhodu, že je skutečně silný autor. Ne nadarmo ho k napsání skladeb na své desky oslovili i o generace starší interpreti, jako jsou Karel Gott nebo Hana Zagorová. Také na páté studiovce se tradičně opírá o piano, sluší mu ale i kytarový podklad a celkově poprockový výraz. A ač je ve své podstatě kompozičně spíš konzervativní a víc než po experimentech jde po chytlavých melodiích, občas dokáže překvapit. Důkazem budiž právě aktuální singlový reprezentant "MinuLost", který má svěží, až euforický taneční zvuk. Trefa do černého!
Z jiného soudku pochází skladba "Dvě láhve vína (Lajlalalaj)", která evokuje romskou hudbu a je podaná jako opilecká historka. Ztracený tu pojetím trochu navazuje na song "Stává se to i v lepších rodinách" z minulého alba. Funguje to ale spíš na koncertě, na desce je rodák ze Železné Rudy přece jen přesvědčivější, když zpívá seriózně.
Tak jako třeba ve výborném duetu s Martou Jandovou "Počasí", kde vztahové kotrmelce přirovnává právě k vrtochům přírody. Hlavní motto "Nad každým mrakem je modré nebe" i živelný zpěv Jandové ještě podtrhují už tak energické tempo. Zaskvěl se ale i v romantické baladě "Naše cesty", kde po dlouhé době v textu odkazuje ke svému pseudonymu. "Křičíš, že chceš ještě, že nejsme ztracený, za sucha, za deště, stále jsme to my," zpívá tu a nechává emoce postupně gradovat. A dost možná ten nejnávykovější popěvek si schoval do skladby "To se mi líbí", která je tak pozitivní a hravá, že stejně naladěné rozveselí a cynikům bude nejspíš ještě dlouho lézt na nervy.
Ani slabších momentů se však úplně nevyvaroval. A to hlavně v závěru desky. Píseň "Kolem a kolem", v níž zmiňuje přednosti i neduhy dlouhodobého vztahu, brzdí v rozletu textová kostrbatost. "Co ti je, se tě desetkrát zeptám, desetkrát odpovíš, co by, nic mi není, ale já vím, že ti prostě něco je, už jen proto, že jako vrah se zase tváříš" prostě přes pusu moc nejde. Zbytečně polopatická a až říkanková je závěrečná "Píseň rodičům". Verše jako "Ostatní rodiče by utekli dávno, hrál jsem vám za to alespoň na piano, jednou, když jsem ztratil žákovskou knížku, zlomila jsi o mě svou vařečku" jistě potěší ty, kterým jsou určeny, jenže na albu neobstojí.
Pokud ale nic jiného, alespoň Ztraceného slovní přímočarost utužuje pocit, že tu odkrývá svůj "Vlastní svět". Zřejmě je to právě schopnost pojmenovat běžné životní situace, které jeho posluchači sami zažívají, díky níž je po deseti letech od debutu znovu na vrcholu popularity. Vzhledem k tomu, kolik dobře napsaných hitových melodií album obsahuje, není důvod myslet si, že jeho autorský potenciál vysychá.
Komentáře