Původně měl disk vyjít ještě před Vánocemi, ale kam ten spěch, když virus si se svým odchodem dává na čas a hodlá nás tu ještě nějaký ten pátek potrápit. Právě Ztraceného dva koncerty v naší největší hale byly poslední velkou akcí tohoto typu, jen pár dní nato mohl Marek zaklapnout své pestrobarevné piano a na to, kdy ho bude moci znovu rozeznít, stále čeká.
Poctivá příprava obou koncertů byla znát už přímo na nich a ani předložený audiovizuální výstup nespadá do kategorie odfláklých. Občasná možná až přílišná zpěvákova afektovanost není nijak hraná, což je slyšet z jeho hlasu při momentech, kdy "Píseň rodičům" věnuje dvěma osobám z nejdražších anebo kdy v hitu "Ta pravá" alespoň virtuálně vítá na pódiu Karla Gotta.
Základem je dobře sestavený setlist, ze kterého zde z neznámých důvodů chybí přídavek v podobě songu "Já nemám čas", který Ztracený složil pro Hanu Zagorovou. A vůbec by nebylo špatné, kdyby v záznamu ponechal i chvíli, kdy svoji přítelkyni žádá o ruku. DVD je seskládáno z obou vystoupení a je na něm milé, že se zpěvák rozhodl pro autenticitu a případné chyby needitoval ve studiu. V tehdy zbrusu nové "Tak se nezlob" je tedy drobné textové zaškobrtnutí, "O pravdě" je zase odzpívaná na výsuvné plošině s hlavovým mikrofonem, který rozhodně čistě nezní. Ale právě takové okamžiky jsou tím, co dělá živá vystoupení atraktivními, a pokud nějak výrazně nezasahují do celkového vyznění, tak proč je... číst dále
Původně měl disk vyjít ještě před Vánocemi, ale kam ten spěch, když virus si se svým odchodem dává na čas a hodlá nás tu ještě nějaký ten pátek potrápit. Právě Ztraceného dva koncerty v naší největší hale byly poslední velkou akcí tohoto typu, jen pár dní nato mohl Marek zaklapnout své pestrobarevné piano a na to, kdy ho bude moci znovu rozeznít, stále čeká.
Poctivá příprava obou koncertů byla znát už přímo na nich a ani předložený audiovizuální výstup nespadá do kategorie odfláklých. Občasná možná až přílišná zpěvákova afektovanost není nijak hraná, což je slyšet z jeho hlasu při momentech, kdy "Píseň rodičům" věnuje dvěma osobám z nejdražších anebo kdy v hitu "Ta pravá" alespoň virtuálně vítá na pódiu Karla Gotta.
Základem je dobře sestavený setlist, ze kterého zde z neznámých důvodů chybí přídavek v podobě songu "Já nemám čas", který Ztracený složil pro Hanu Zagorovou. A vůbec by nebylo špatné, kdyby v záznamu ponechal i chvíli, kdy svoji přítelkyni žádá o ruku. DVD je seskládáno z obou vystoupení a je na něm milé, že se zpěvák rozhodl pro autenticitu a případné chyby needitoval ve studiu. V tehdy zbrusu nové "Tak se nezlob" je tedy drobné textové zaškobrtnutí, "O pravdě" je zase odzpívaná na výsuvné plošině s hlavovým mikrofonem, který rozhodně čistě nezní. Ale právě takové okamžiky jsou tím, co dělá živá vystoupení atraktivními, a pokud nějak výrazně nezasahují do celkového vyznění, tak proč je tam nenechat.
Uprostřed večera pak jako vítr vtrhne na pódium Marta Jandová, aby s Miroslavem Slodičákem (vlastní Ztraceného jméno) zazpívala energické písně "Káva a sex" a "Počasí". S blížícím se závěrem koncertu přibývá hitů i energie v publiku. Netradičně potom Ztracený jako úplné outro zvolil tehdy ne až tak populární pecku "Naše cesty". Chytře však tuto informaci vypustil už několik měsíců dopředu a k písničce natočil velmi působivý klip, který účtuje s komunistickou zlovůlí. Skladba se neuvěřitelně chytla u všech generací publika. Ostatně Ztraceného opravdu poslouchají děti v mateřských školkách i důchodci a texty znají slovo od slova. Člověk se zhruba hodinu a půl prostě dobře baví a prozpěvuje si. I nutkání přeskočit méně známé kousky tu jaksi chybí.
Důvod je prostý - jsou to zkrátka dobré popové songy s nosnou melodií, jasnými texty a zaručenou kvalitou. Jak interpret postupně zraje lidsky, tak zraje i muzikantsky a autorsky. Dnes si může málokdo říct, že polovinu skladeb na jeho řadovce tvoří jasné hity. "Ztracený v O2 areně" dokazuje, že Marek Ztracený má před sebou mety v podobě fotbalových stadionů. Tady je však jeden velký otazník. Všichni víme, co se pod ním skrývá...
Komentáře