Marcel Kříž

Písničkář (protože věří ve smysluplný tok slov), kytarista s prachmizerným stylem, zpěvák spíš vyjící a skřehotající, hráč na foukací harmoniku samorostlý a herec nepřetržitého chaosu. Stylově vychází z jazzu, blues, folku a psychedelického rocku, námětově pak ze životních příběhů. Prvky surrealismu. Vliv beat generation. Jeho písně jsou chrakteristické temnou atmosférou a obsahují velmi často tragické příběhy. Jsou tak obdobou lidových morytátů. Texty jsou často velmi popisné, s výrazným vlivem díla E.A.Poea, italské giallo kinematografie či noir filmů. Tento hudební žánr sám Kříž často označuje jako noir-folk.

S vlastní tvorbou vystupuje od roku 1990. Písně z tohoto období obsahují výraznou inspiraci Dylanem, Youngem, Mertou či Veitem. Následně v roce 1995 založil s Liborem Lorencem psychedelic-bluesovou skupinu Vraždy v Čínské čtvrti. Vraždy natočili EP Ráno v produkci Tomáše S. Polívky. Po odchodu Kříže se Vraždy transformují v Shout Blues Band.

Na konci devadesátých let se, pod vlivem setkání s Philem Shoenfeltem, vrací k písničkářské dráze. Shromažďuje kolem sebe volné muzikantské sdružení s názvem Kabaret. Kapela nemá stálé obsazení, každý koncert je tak naprosto originální. Kříž velmi často během vystoupení improvizuje, mění melodie a texty písní dle aktuální situace. Objevuje se na festivalech Otevřeno Jimramov, Zahrada, Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou či Colours of Ostrava.

Kromě samostatných koncertů či koncertů s Kabaretem spoluzakládá a působí v projektu Panoptikum, ve které spolu hrají tři písničkáři (spolu s Marcelem Křížem ještě Ivo Cicvárek a Žofie Kabelková) a jejich doprovodná skupina.

V letech 2008-2013 doprovází Marcela Kříže hudební uskupení na pomezí folku, jazzu, blues a kabaretních popěvků Pohublá zrzka, kde hráli Honza Píška (Gamba Blues Band) na bicí, Petr Chalupa na saxofon či klarinet, Libor Lorenc (Shout Blues Band) na kytary a Jan Cakl (Shout Blues Band) na baskytaru.

Od roku 2005 vystupuje ve společných pořadech s J. H. Krchovským Krchovský Kříž. V improvizovaných pásmech kombinují dekadentní poezii s alternativním písničkářstvím.

V roce 2009 se autorsky podílí na albu Peřiny z vod písničkářky Žofie Kabelkové.

V roce 2012 vydal album Buskers Burlesquers v produkci Tomáše Vtípila (také DG307). Na albu kombinujícím prvky folk-rocku, blues, šansonu a elekronické hudby spolupracoval s kytaristou Ivanem Manolovem (Děti kapitána Morgana) či saxofonistou skupiny Psí vojáci Jiřím Jelínkem. Grafické zpracování alba vytvořil Hank J. Manchini z kapely Kill the Dandies!. O překlady textů se postaral Jiří Popel, kapelník skupiny Píča.

Od roku 2014 vystupuje společně s písničkářem Karlem Vepřekem.

Album Buskers Burlesquers je od roku 1990 jedinou oficiálně vydanou Křížovou deskou, jeho nahrávky kolují mezi lidmi v demo verzích. Za přirozený svět písničkáře považuje pódium a okamžitou situaci.